
Na hrad vede modře značená cesta ze severní části Bludova 1 km k zámečku. Odtud pak po zelené asi 300 m k hradu (nebo po zelené od kostelíka sv. Trojice u silnice). Počítejte s prudkým stoupáním.
Z hradu se nedochoval jediný viditelný pozůstatek zdiva, zřetelné jsou pouze náznaky zasypaných sklepních prostor. Areál je hustě porostlý křovím. Návštěvu proto mohu doporučit pouze skutečným fandům. Pro ostatní by to možná byla ztráta času.
Prvním zmíněným členem rodu byl Blud z Bludova. Ten dostal za věrné služby markraběti Vladislavovi kraj kolem Bludova a byl to zřejmě on kdo začal z výstavbou hradu. Byl to však jen malý hrádek. Vlastní hrad, který měl oválný půdorys, postavil až Bludův vnuk, Blud III. z Bludova. V první polovině 14. st. získal Bludov a okolní území jeden z nejmocnějších českých a moravských rodů té doby – pánové z Lipé. Přidělení majetku v roce 1346 získal Bludov nejvyšší maršálek Čeněk z Lipé. Po nich získal Bludov markrabě Jan Jindřich a roku 1371 ho odkázal svému synovi Prokopovi. Počátkem 15. st. dostali hrad do zástavy páni z Kunštátu, další mocný rod. V roce 1436 svěřil hrad do zástavy císař Zikmund Benešovi z Valdštejna. Sňatkem s Benešovou sestrou Anežkou přešel do rukou nejmocnějšího severomoravského feudála 2 poloviny 15. st. Jiřího staršího Tunkla z Brníčka. Konec hradu Bludova nastal celkem záhy. Tunklové z Brníčka stáli věrně na straně Jiřího z Poděbrad a za jeho války s Matyášem Korvínem by hrad dobyt a zcela zničen. Jiří z Poděbrad Tunklům jejich ztrátu vynahradil, ale Bludov už byl rozvalinou..