Jednopatrový zámek, vystavěný Františkem Jiřím Kochem stojí na místě původní tvrze. První zmínka je z roku 1751. Od roku 1753 zámek vlastnila hraběnka Marie Terezie Krakovská z Kolovrat. Od roku 1878 je vlastnictvím Latourů až do roku 1948.
Areál zámku i polužního dvora je dnes opět v soukromém vlastnictví a zámek samotný je nadále využíván jako skladiště. Jeho valná část však chátrá prázdná a nevyužitá. Podle odborníků hrozí během několika příštích let zřícení krovů i horních částí obvodových zdí. Zdá se ovšem, že se zablýsklo na lepší časy, protože v době mé návštěvy (7/ 2009) již bylo započato s rekonstrukcí střechy. Práce byly prozatímně ovšem pozastaveny z jediného a prostého důvodu – nedostatek financí. Dotační politika Unie je složitá a soukromým subjektům moc nepřeje. Nezbývá, než doufat v postupnou záchranu této památky. Osud Hrobského zámku má tedy v rukou čas.
Jaroslav Šefčík , 30.8. 2009
Celý areál je tvořen dvěma díly, oddělenými od sebe silnicí. Severní – zámecký a hospodářský, a jižní, sestávající z chátrající zámecké zahrady a parku. Na místě původního panského sídla zde vystavěl rod Smrčků z Mnichu tvrz novou. Její původní stavební podoba však již není přesně známa. O tvrz přišel Adam Smrčka jako účastník pražské stavovské rebelie v roce 1620. Stavebními úpravami v roce 1691 byl na tomtéž místě vyzdvižen Františkem Jiřím Kochem barokní zámek, na jehož dokončení se čekalo až do první poloviny 18. století. Až od roku 1751 jsou dochovány první zmínky o tomto raně barokním sídle. Od roku 1753 byl zámek v držbě hraběnky Marie Terezie Krakovská z Kolovrat. Za doby vlastnictví Kolovratů Krakovských bylo provedeno několik stavebních úprav a v roce 1839 zde přibyla i tři krátká křídla, orientovaná směrem do dvora. V těchto letech taky patrně dochází k rozdělení obou zámeckých areálů silnicí. Roku…
číst dále
Jaroslav Šefčík , 30.8. 2009