Hroby

Na místě původního panského sídla zde vystavěl rod Smrčků z Mnichu tvrz novou. Její původní stavební podoba však již není přesně známa. O tvrz přišel Adam Smrčka jako účastník pražské stavovské rebelie v roce 1620. Stavebními úpravami v roce 1691 byl na tomtéž místě vyzdvižen Františkem Jiřím Kochem barokní zámek, na jehož dokončení se čekalo až do první poloviny 18. století. Až od roku 1751 jsou dochovány první zmínky o tomto raně barokním sídle. Od roku 1753 byl zámek v držbě hraběnky Marie Terezie Krakovská z Kolovrat. Za doby vlastnictví Kolovratů Krakovských bylo provedeno několik stavebních úprav a v roce 1839 zde přibyla i tři krátká křídla, orientovaná směrem do dvora. V těchto letech taky patrně dochází k rozdělení obou zámeckých areálů silnicí. Roku 1878 se Hroby dostávají sňatkem do vlastnictví Latourů a ti jej drží až do roku 1948. Hlavní průčelí trojkřídlé zámecké budovy s vchodem je situováno k západu. Celá budova je kryta mansardovou střechou, v jejímž hřebenu stojí čtyřhranná vížka s cibulovitou nástavbou. Fasáda je zvýrazněna jednoosým, plochým rizalitem. Uvnitř přízemních místností jsou obytné prostory zaklenuté, valené s výsečemi. Celé nadzemní patro je pak většinou plochostropé. Abychom mohli poznat celý stavební vývoj zámku, bylo by nutné provést jeho důkladný stavební průzkum..

1392 se uvádí Albert z Hrobů. V 15. století následovali Hrobští ze Sedlce. Od počátku 16. století patřily Hroby (spolu se sousedním Radenínem a Sedlcem) rodině Smrčků z Mnichu, kteří sídlili na Radeníně. Po smrti Petra Smrčky došlo v r. 1529 k rozdělení společného majetku mezi jeho syny Jiříka, Oldřicha a Jana. Nejstarší Jiříkův syn Jan převzal po otci hrobský statek a jeho potomek Adam si koncem 16. století vystavěl v Hrobech tvrz. Pro účast na českém stavovském povstání z l. 1618–1620 byl Adamovi Smrčkovi po jeho smrti majetek zabaven a hrobská tvrz s dvorem a vesnicemi Hroby, Pořínem, Zahrádkou a pustým Sedlcem prodány r. 1623 rytíři Augustinu Fellnerovi z Feldeku. Jeho vdova Anežka, rozená z Myšlínka, prodala r. 1643 Hroby svému synovi Volfovi Václavovi. R. 1662 prodali synové Václava Fellnera hrobský statek s tvrzí, dvěma dvory a vesnicemi Hroby, Pořínem a Zahrádkou Alžbětě Sibyle Fellnerové z Heidenreichu, ale ta v r. 1666 vše postoupila hraběnce Alžbětě ze Sparu, rozené Malovcové z Malovic. Jejím dědicem se stal nezletilý syn z druhého manželství, Antonín Voračický z Paběnic. Po smrti Alžběty ze Sparu prodali r. 1675 ustanovení komisaři sirotčí statek Hroby s tvrzí, dvorem, pivovarem a vesnicemi Hroby, Zahrádkou, Pořínem a Nuzbely Petru Kochovi, hejtmanu císařského dělostřelectva. Jeho potomek František Jiří Koch vystavěl v Hrobech na místě dřívější tvrze jednopatrový zámek, který se uvádí v popisu hrobského panství z r. 1751 (před prodejeme). R. 1753 prodal František Antonín Koch statek se zámkem, zděděným po otci Františku Jiřímu, hraběnce Marii Terezii Krakovské z Kolovrat. Sňatkem Jindřišky Kolovratové s hrabětem Aloisem Baillet Latourem r. 1878 se Hroby dostaly do jeho vlastnictví; Latourové je drželi až do r. 1948. Barokní zámek v Hrobech je jednopatrová budova postavená na místě dřívější renesanční tvrze. Uprostřed západního průčelí je nad balkónem v tympanonu znak Kolovratů Krakovských, za nichž byla v r. 1839 přistavěna směrem do dvora tři krátká křídla. Nevelkou plochu parku kolem zámku rozdělila silnice na dvě nestejné části. Zámek byl v majetku státu..