Supíkovice

Ves zmiňovaná roku 1284 jako Supicovici bývala majetkem vratislavského biskupství. Vznikla kolonizační činností lokátora Supíka či Šupíka. Ve 14.-16. stol. zde býval vodní hrádek či velká tvrz. Snad byla tato opevněná stavba postavena již ve 13. století. Prvními známými majiteli byli bratři Albert a Jindřich Cruze (asi z rodu Krušinů z Lichtenburka). Ti v roce 1353 získali ves s hrádkem od Mikuláše Czambora z Kečerdorfu za rytířské služby. Protože šlo o církevní majetky, je jisté, že byly odebrány násilnou cestou. Následní majitelé Mikuláš (1400-1420) a Konrád (1428) se již titulovali po Supíkovicích. Známe i další držitele supíkovického dominia - např. Annu, dominikánskou jeptišku v Ratiboři, Hanse von der Leipa (1435), Markétu vdovu po Václavovi Bavorovi z Holovous (1484), Jana (1498), Jiřího ze Supíkovic (1512) a jeho syna Kryštofa. Ten Supíkovice postoupil svým synům (1573) Achillovi, Samsonovi a Kryštofovi ml. Bavorům z Holovous. Ti si ves r. 1574 rozdělili. Achilles získal Dolní dvůr a dolní část vsi, Kryštof ml. Horní dvůr a horní část vsi. V roce 1580 vratislavský biskup celou ves odkoupil a rozparceloval. Samotná tvrz v nějaké podobě přečkala až do 18. století, když předtím sloužila jako kněžské vězení. Na jejím místě vzniká kolonie Geislersfeld - dnešní Lomy. Samotná podoba opevněného sídla je známá z popisu z roku 1689. Tehdy je uvedeno, že hrad má sice dobrou střechu, ale je na spadnutí. V něm samotném jsou tři světnice a kuchyň s několika komorami. Plán z 18. století při parcelaci znázorňuje hradní stavbu čtvercovitého půdorysu (tak jako tvrz v Jeseníku) s jednou nedovřenou stranou a širokým vodním příkopem napájeným z místního zdroje. Vstup vedl z jižní strany, kde se k hradní zdi přimykala čtvercová věž, chránící přístupovou cestu. Vodní příkop přiléhal až k hradbám. Nedovřená část celku na…  číst dále