© Luděk Vláčil 11/2016
Město Raabs an der Thaya (česky Rakousy nad Dyjí) leží v okrese Waidhofen an der Thaya v rakouské spolkové zemi Dolní Rakousy. Na vysoké strmé skále nad stejnojmenným městečkem se tyčí monumentální starobylý hrad Raabs (česky Rakous). Zajímavostí je, že od tohoto místa vzniklo v češtině pojmenování pro celé Rakousko. Ve středověku totiž bylo hrabství Raabs v češtině označováno jako Rakousy nebo Rakousko a tento výraz byl později rozšířen také na okolní území. Díky tomu má čeština a také slovenština vlastní termín pro Rakousko. K dalším památkám patří kostel Nanebevzetí Panny Marie a zbytky městského opevnění. V baště hradeb na náměstí Hauptplatz byla v roce 1984 otevřena expozice vlastivědného muzea (Grenzlandmuseum), která se později rozšířila i do vedlejší budovy. V muzeu jsou četné archeologické nálezy a dozvíte se zde vše o historii města i hradu.
Nejlepší pohled na městečko a hrad je z vyhlídky, na niž se dostanete ulicí Behnstraße. Půjdete do kopce až k první odbočce doprava, ze které po pár metrech odbočuje asfaltová cyklostezka vedoucí kolem vyhlídky.
Nedaleko se nachází velmi zajímavá a rozsáhlá zřícenina hradu Kollmitz, která je také přístupná veřejnosti. Za navštívení stojí také volně přístupné zříceniny okolních hradů Eibenstein, Buchenstein, Thürnau, Gaber či městečko Drosendorf, kde se nachází nejzachovalejší středověké městské opevnění v celém Rakousku.
Historie města Raabs an der Thaya (česky Rakousy nad Dyjí) se začíná psát někdy po roce 1156. Tehdy majitel zdejšího hradu Konrád II. založil na protějším břehu Dyje městečko. V r. 1192 Konrád II. zemřel a s ním po meči vymřel rod hrabat z Rakous. ...Dědictví si rozdělily Konrádovy dcery. Anežka, provdaná za bavorského hraběte z Hirschberka a Dollnsteinu, získala hrad a západní polovinu panství. Starší Sofie, choť Fridricha ze Zollernu, získala východní polovinu panství s městečkem v podhradí a také úřad norimberského purkrabího. Sofie však svůj díl roku 1200 prodala vévodovi Leopoldovi VI. Babenberskému a ten sem dosadil své ministeriály. Roku 1252 hrabství získal český král Přemysl Otakar II., jenž je spojil a přidělil je lénem hrabatům z Hardeggu (Hardekové). Po vymření Hardeggských po meči v roce 1260 majetek dostal Vok I. z Rožmberka (1220-1262). Po Otakarově smrti v roce 1278 byl Vokův syn Jindřich nucen odevzdat léno Rudolfu Habsburskému. Ten východní část panství s městečkem zastavil roku 1283 Štěpánovi z Maisova. Od roku 1358 hrad s městem vlastnil rytíř Albrecht z Puchheimu, jehož potomkům Rakous patřil jako dědičné léno po dalších 350 let. Zřejmě někdy koncem 1. poloviny 15. století bylo městečko v podhradí opevněno a získalo i velký roční trh. V 16. století se Puchheimové řadili k nejbohatším dolnorakouským šlechtickým rodům, jehož členové se vyznamenávali v bojích proti Turkům, při kterých získali také nové zkušenosti a ty použily při velké přestavbě hradu a opevnění po roce 1554. Ondřej II. z Puchheimu se zapojil do českého stavovského povstání (1618–1620) proti císaři Ferdinandovi II., za což byl prohlášen velezrádcem. V září roku 1620 hrad obsadilo vojsko a panství bylo konfiskováno. Po císařově smrti se však Rakous vrátil zpět Puchheimům. Poslední mužský příslušník Puchheimů, baron František Antonín, panství s hradem postoupil Františkovi z Quarientu a Raallu. Jeho potomci prodali Rakous roku 1760 baronovi Janu Kryštofovi z Bartensteinu. Časem městské hradby ztratily význam. Proto byla velká část opevnění v průběhu konce 19. a počátku 20. století rozebrána. Dodnes se nedochovala ani jedna z původních dvou městských bran. Stále však můžete, zejména na původním jihozápadním okraji města, spatřit dlouhé úseky opevnění s baštami a cimbuřím. Bašta na náměstí Hauptplatz byla zrekonstruována a slouží jako muzeum..
|
Přihlášení |
