Zachovalý mohutný hrad založený v 11. stol. je prvně vzpomínán v Kosmově kronice. V r. 1252 jej získal Přemysl Otakar II. a přidělil ho pánům z Hardeggu. V r. 1260 hrad dostal Vok I. z Rožmberka a později po dobu téměř 350 let patřil rodu Puchheimů. Dnes v soukromém vlastnictví.
Monumentální starobylý hrad Raabs (česky Rakous), tyčící se na vysoké strmé skále nad městem Raabs an der Thaya (česky Rakousy nad Dyjí), byl sice částečně upraven na zámek, ale uchoval si podobu hradu. Rakous leží v okrese Waidhofen an der Thaya v rakouské spolkové zemi Dolní Rakousy. Zajímavostí je, že od tohoto místa vzniklo v češtině pojmenování pro celé Rakousko. Ve středověku totiž bylo hrabství Raabs v češtině označováno jako Rakousy nebo Rakousko a tento výraz byl později rozšířen také na okolní území. Díky tomu má čeština a také slovenština vlastní termín pro Rakousko, v ostatních jazycích nazývané odvozeninami z německého Österreich nebo latinského Austria. Přístup k hradu je možný od západu, od místní části Oberndorf z ulice Schlossstraße. U vstupní brány pod hradbou je podél silnice větší parkoviště. Další parkoviště je dole pod hradní skálou směrem k mostu přes řeku Dyji. Na hradě se pravidelně konají od května do srpna koncerty a přednášky. Hrad je v soukromém vlastnictví, ale je v návštěvních hodinách zpřístupněn i pro veřejnost. Platí se 10 EUR za dospělého a 15 EUR za rodinné vstupné (2 dospělí a děti do 7 let). Impozantní jsou zejména prohlídky rytířského sálu a dalších komnat. Nejlepší pohled na hrad je z vyhlídky, na niž se dostanete ulicí Behnstraße. Půjdete do kopce až k první odbočce doprava, ze které po pár metrech odbočuje asfaltová cyklostezka vedoucí kolem vyhlídky. Nedaleko se nachází velmi zajímavá a rozsáhlá zřícenina hradu Kollmitz, která je také přístupná veřejnosti. Za navštívení stojí také volně přístupné zříceniny okolních hradů Eibenstein, Buchenstein, Thürnau a Gaber či městečko Drosendorf se zachovalým středověkým opevněním. Městské opevnění je sice i v Raabs an der Thaya, ale zdaleka ne tak zachovalé.
Luděk Vláčil, 30.9. 2016
Celková délka hradu je asi 200 metrů a na šířku má nejvýše 40 metrů. Na západní přístupné straně se nachází předhradí, dnes upravené do zámecké podoby. Vlastní jádro hradu je 107 m dlouhé a až 37 metrů široké. Nejstarší částí je tzv. "pevnost" s románskou kaplí svatého Klementa. Po několika staletích stavební činnosti vznikl složitý, velmi členitý hradní komplex zahrnující v sobě části románské, gotické a renesanční.
Luděk Vláčil, 30.9. 2016
Římskoněmecký král Jindřich IV. postoupil zdejší oblast hraběti Gotfrídovi z Norimberka za jeho věrnost v bitvě u Mailbergu (dne 12. května 1082), kde bojoval po boku Čechů a Moravanů proti markraběti Leopoldovi II. Babenberskému. První známá písemná zmínka o hradu pochází z Kosmovy kroniky české, v níž se uvádí pod názvem Racouz v souvislosti s událostmi kladenými k roku 1100, při nichž byl pan Gotfríd ze svého sídla nakrátko vypuzen znojemským knížetem Litoldem. Gotfríd s pomocí českých oddílů Litoldovu posádku na Rakousu oblehl a vyhladověl. V následujících letech prestiž Gotfrídova rodu vzrostla, neboť jim Jindřich IV. propůjčil úřad norimberského purkrabího dědičně. Později hrad vlastnil Gotfrídův dědic Konrád I. a po něm jeho syn Konrád II. Již s titulem hraběte z Rakous patřil k nejbližším straníkům vévody Leopolda V. Babenberského (1157–1194). Po roce 1156 Konrád II. pod hradem na protějším…
číst dále
Luděk Vláčil, 3.8. 2016
publikace Hrady a zámky moravsko-rakouského Podyjí slovem- Burgen und Schlösser des österreichisch-mährischen Thayatals in Wort -Jiří Kacetl, Petr Lazárek, David Molík, .http://www.muzeumznojmo.cz a další