Turistické cíle v okolí obce Trhová Kamenice

Dřevěná rozhledna z modřínového a dubového dřeva vysoká 29,8 metrů. Postavena podle projektu, který vytvořil architekt Martin Rajniš. Poprvé otevřena pro veřejnost v sobotu 21. června 2008.

Povrchový pozůstatek jednoho z mnoha někdejších důlních děl v Lukavici sloužících k těžbě pyritu, pravděpodobně již od konce 16. století. Dnes nepřístupno.

Volně přístupná ocelodřevěná rozhledna svým názvem připomíná, že vznikla v oblasti významného keltského osídlení a zásluhou propagátorů keltských památek. Blízká obec České Lhotice leží v blízkosti někdejšího keltského oppida a je významnou archeologickou lokalitou.

Barokní brána hospodářského dvora. Doklad soudobé úrovně architektonické i kamenosochařské práce. Brána hospodářského dvora je vložena do ohradní zdi mezi dvě hospodářské budovy. Zděná z cihel, hladce omítnutá. Zakončena kamennou římsou. Brána zapsána do seznamu kulturních památek r. 2007.

Sousoší Čertův stolek v Chotěboři je dílem známého sochaře Michala Olšiaka z r. 2013. Město jako objednavatel se inspirovalo stejnojmennou skalní vyhlídkou nad blízkým údolím Doubravy a místními pověstmi. Před sochou je turistické odpočívadlo v podobě kamenných kostek.

Královohradecké biskupství dalo v letech 1733–53 postavit barokní zámeček. V místnostech určených pro pobyt biskupů se doposud zachovala původní štuková výzdoba. Od r. 1835 v majetku obce Chlum, byla zde umístěna škol a mateřská školka je zde dodnes.

Zámek ze 17. stol., do jehož stavby byla pojata i původní gotická tvrz. V 18. stol. barokně přestavěn Vilémem. L. Kinským. Severní křídlo pochází z novorenesanční přestavby, provedené Dobrzenskými v l. 1865-70. R. 1948 zestátněn, po r. 1989 navrácen zpět původním majitelům.

Albrecht Slavata z Chlumu přestavěl v l.1579-1605 gotickou tvrz na renesanční zámek. Přestavěný barokně v l.1721-31 a 1742. Čtyřkřídlý komplex, východní a západní křídlo s barokními fasádami, nádvoří s přízemními arkádami. Sídlo Městského úřadu a Městského muzea, místo konání společenských akcí.

Kostel Nanebevzetí P. Marie ve Skutči, pův. farní, od r. 1655 děkanský, pův. gotický z pol. 14. stol. Opravován v 15. stol. a pak po několika požárech. Věž z doby kolem r. 1600 obnovena po požáru r. 1852. Zařízení převážně z 18. stol. Památkově chráněno od r. 1958.

Dvojitá šachtová pec postavená stavitelem Patleichem pro První spolek ku vyrábění vápna ve Vápenném Podole v roce 1873, je nejstarší a jedinou dosud stojící pecí v obci.

Malá osada z 1. pol. 16.st. s původními roubenými chalupami, židovskými zděnými patrovými domy. Dům čp. 43 byl původně synagoga. Za vsí je židovský hřbitov z pol. 18.st.