ostatní, zachovalý, volně přístupno, Středočeský kraj, Zákolany
Kovový altán v Zákolanech je součástí revitalizovaného parku. Cílem bylo vnést do návsi novou dominantu. Altán je vysoká kovová stavba podepřená traverzami. Altán v tomto pojetí je rozcestník, nikoli útulna. Pod střechou zavěšeny směrovky k nejbližším místům a památkám. Park otevřen r. 2011.
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Středočeský kraj, Kladno
Farnost připomínána již roku 1352. R. 1588 vystavěna farní budova a pak nově v letech 1804 – 1807. Patrová, jednoduchá budova s mansardovou střechou. R. 1937 povýšena na arciděkanství. V současnosti sídlo Arciděkanského úřadu.
ostatní - palác, dům, zachovalý, příležitostně, Středočeský kraj, Kladno
Vila z let 1850–1854. Po řediteli dolů PŽS G. Bacherovi nazývána Bachrovna. R. 1889 vypleněna lidem a námět pro román Marie Majerové Siréna. Od r. 1967 kulturní památka, 1975 muzeum Poldi SONP Kladno, Muzeum Strojíren Poldi, zrušeno r. 2006.
Renesanční tvrz jako rytířské sídlo postavila po r. 1584 Ludmila Valkounová, po r. 1601 byla opatřena bohatými figurálními sgrafity. Když Valkounové r. 1708 Bakov prodávali Kolowratům, tvrz již sloužila jako sýpka. Po dlouhodobém chátrání na jaře 2017 zbořena.
ostatní, chátrající, volně přístupno, Středočeský kraj, Odolena Voda
Ve druhé polovině 20. století Baronský hřbitov zpustl. Náhrobky byly povaleny a zničeny. R. 2000 bylo toto pietní místo obnoveno. Aspoň náhrobky rodu Riese-Stallburg byly částečně obnoveny. Větší náhrobek patří Matyáši Fridrichu a jeho ženě Marii. Menší náhrobek nese jméno druhé manželky.
ostatní - palác, dům, zachovalý, v návštěvních hodinách, Ústecký kraj, Mnetěš
Boumova chata byla postavena roku 1907 sokoly ve folklorně ovlivněném secesním stylu. Je dochována v podstatě v původní podobě a dodnes poskytuje služby turistům, kteří vystoupí na nejposvátnější českou horu.
Pískovcová boží muka pocházejí z roku 1593. Od roku 1958 patří mezi chráněné kulturní památky ČR. Boží muka, která jsou nejstarší památkou obce, stoji u barokního špýcharu z 18. stol.
Barokní boží muka z roku 1700 stojí na náměstí ve Zlonicích od roku 1968. Původně stála nedaleko poutního kostela sv. Isidora v Budenicích a na současné místo byla přesunuta při úpravách zlonického náměstí. Restaurována byla Pavlem Kytkou, na reliéfní výzdobě pracoval akad. sochař Jiří Kaifosz.
Boží muka u Svrkyně byla postavena v roce 2015. Autorem je Dušan Seidl. Postavena k uctění památky českých světců a také na památku obětí atentátu z 11. září 2001 ve Spojených státech. Ve středových výklencích umístěny malby českých světců. Pod vrcholovou hlavicí lze po obvodu postupně číst text.
Pískovcová boží muka z roku 1589. Stojí v bezprostřední blízkosti hřbitova. Autor je neznámý, společně je nechali postavit kněz Václav Vinař a primas Václav Kunatka.
Boží muka pochází z 2. pol. 18. stol. Postavena na hranolovém podstavci z hrubě opracovaných kamenných kvádrů krytých kamennými deskami a na nich vlastní pilířová boží muka z pískovce. Zapsána v seznamu kulturních památek r. 1987.
arciděkanství 
