Světlá nad Sázavou

Obdobný klenutý vchod ve východním křídle vede do zámeckého parku s rybníky. Ze zámeckých místností vyniká bohatě zdobený Rytířský sál. Část severního křídla zámku tvoří zimní zahrada / oranžérie (20 x 8 m) s jeskyní a jezírkem, do které lze vstoupit přímo z nádvoří..

Z této doby pochází dochovaný latinský nápis nad portálem na jižním průčelí, který v českém jazyce zní: „Není pokoje na tomto světě, Burian Trčka z Lípy, první komoří císařský, 1567.“ Trčkové tu sídlili až do roku 1636, kdy byl jejich majetek zkonfiskován a připadl královské komoře. Po třicetileté válce se zde vystřídalo několik majitelů. Důležitým byl od roku 1668 Jan Bartoloměj z Vernieru, neboť světelský zámek rozšířil o dnešní východní křídlo. V roce 1722 se stal zámek majetkem rodu Černínů. František Antonín Černín pokračoval v dalších úpravách zámku v duchu baroka. Východní křídlo bylo obohaceno o sochařskou výzdobu, arkády v prvním patře a rodové erby. Stavební úpravou prošel i zámecký park. Další přestavba proběhla v letech 1774 - 1775, kdy na zámku působil rod Kolovratů Krakovských. V roce 1809 přestal zámek sloužit svému původnímu účelu, a na nějaký čas se proměnil ve vojenskou nemocnici. Novým majitelem zámku se stal v roce 1817 hrabě František Josef Zichy, který uzavřel zámecké nádvoří a provedl stavební úpravy v empírovém stylu. Rytířský sál a ostatní místnosti v prvním patře nechal vyzdobit štuky. V roce 1821 přešel zámek do majetku rodu Salm-Reifferscheidů. Ti si v roce 1869 přizvali k přestavbě svého sídla vídeňského architekta Svatoše, jehož úkolem bylo upravit zámek s ohledem na původní umělecké slohy. Pouze k západnímu křídlu přistavěl v novorenesančním slohu věžičku, balkon nad hlavním vstupem a na nádvoří nahradil okna řadou arkád. Svatošovou přestavbou tehdy zámek získal svou dnešní podobu. Vznikla jednopatrová historizující budova o čtyřech křídlech, která uzavírají obdélné nádvoří s kašnou. Na stavbě jsou jasné novorenesanční, klasicizující či empírové prvky. Na počátku 20. století se na zámku usídlila Pozemková banka. Brzy na to se zámek stal majetkem továrníka Richarda Morawetza. Ten však musel ještě před válkou opustit Čechy a tak zámek využila ke svým účelům německá posádka. Od roku 1949 se na zámku usídlila střední zemědělská škola, která zde zůstala až do roku 2011. Od léta 2007 se ve východním křídle zámku nachází Muzeum Světelska. V září roku 2013 koupili zámek od města soukromí majitelé. Plánují zámek otevřít veřejnosti již v roce 2014. Zámek by měl projít postupnou rekonstrukcí, po jejímž ukončení by měl být v zámku velký prohlídkový okruh, dále by zde měla být kavárna, vinárna, restaurace a v části zámku budou vybudovány hotelové pokoje, včetně svatebního apartmánu..

Z této doby pochází dochovaný latinský nápis, nad portálem na jižním průčelí zámku, který v českém jazyce zní: "Není pokoje na tomto světě, Burian Trčka z Lípy, první komoří císařský, 1567". Trčkové tu sídlili až do roku 1636, kdy byl jejich majetek zkonfiskován a připadl královské komoře. Po třicetileté válce se zde vystřídalo několik majitelů. Důležitým byl od roku 1668 Jan Bartoloměj z Vernieru, neboť zahájil přístavbu dnešního východního křídla k renesanční trčkovské tvrzi. V roce 1722 se stal zámek majetkem rodu Černínů. František Antonín Černín pokračoval v dalších úpravách zámku v duchu baroka. Nyní již dostavěné východní křídlo bylo obohaceno o sochařskou výzdobu, arkády v prvním patře a rodové erby. Stavební úpravou prošel i zámecký park. Další přestavba proběhla v letech 1774-1775, kdy na zámku působil rod Kolovratů Krakovských. V roce 1809 přestal zámek sloužit svému původnímu účelu, a na nějaký čas se proměnil ve vojenskou nemocnici. Novým majitelem zámku se stal v roce 1817 hrabě František Josef Zichy, který nechal vystavět západní empírové křídlo. Rytířský sál a ostatní místnosti v prvním patře nechal vyzdobit štuky. V roce 1821 přešel zámek do majetku rodu Salm-Reifferscheidtů. Ti si v roce 1869 přizvali k přestavbě svého sídla vídeňského architekta Svatoše, jehož úkolem bylo upravit zámek s ohledem na původní umělecké slohy. Pouze k západnímu křídlu přistavěl v novorenesančním slohu věžičku, balkon nad hlavním vstupem a na nádvoří uzavřel arkády řadou oken. Svatošovou přestavbou tehdy zámek získal svou dnešní podobu. Vznikla jednopatrová a s části dvoupatrová historizující budova o čtyřech křídlech, která uzavírají čestné nádvoří s kašnou. Na stavbě jsou jasné renesanční, barokní, empírové a novorenesanční prvky. Na počátku 20. století se na zámku usídlila Pozemková banka. Brzy na to se zámek stal majetkem továrníka Richarda Morawetze. Ten však musel ještě před válkou opustit Čechy a tak zámek využila ke svým účelům německá (1939-1945) a později československá posádka (1945-1946). Od roku 1949 se na zámku usídlila střední zemědělská škola, která zde zůstala až do roku 2011. Nyní je zámek majetkem společnosti Zámek Světlá s.r.o., která památku koupila od města v roce 2013 a již zpřístupnila veřejnosti..

Verniérové z Rougemontu a později i Černínové přebudovali zámek na barokní. Zámek získal empírový sloh díky Františkovi Josefu Zichymu. Další architektonicky skvostné neorenezanční prvky vznikly zásluhou rodu Kolowratů Krakovských a svobodných pánů Salm-Reifferscheidt-Raitz. Na počátku 20. století na zámku sídlila Pozemková banka. Za války sloužil zámek německé posádce. V poválečném období zde byla zřízena střední zemědělská škola. Od roku 2007, díky Vlastivědnému spolku Světelska, vzniklo na zámku Muzeum Světelska..