Špitální dům ve Světlé n.S.
© Ivo Rozehnal 08/2022
Světlá nad Sázavou je prvně doložena r. 1207 v majetku vilémovského kláštera benediktinů. V r. 1855 se stala městem.
Ve Světlé se křižují silnice II/150 (Votice-Havlíčkův Brod) a II/347 (Habry-Humpolec). Na východním okraji se nachází nádraží na rychlíkové trati 230 z Kolína přes Havlíčkův Brod do Brna. Z něho též vychází populární lokální trať 212, která sleduje tok Sázavy od Světlé přes Ledečko až do Čerčan a je lidově nazývána Posázavský pacifik. Městem dále procházejí významné turisticky značené trasy, zejména červeně značená dálková trasa, která přichází od Havlíčkova Brodu a dále sleduje tok Sázavy až k jejímu ústí do Vltavy u Davle. Modrá značka míří k jihu na hrad Lipnici a do Humpolce, zatímco žlutá prochází od Golčova Jeníkova do Ledče nad Sázavou.
Budova bývalého špitálu (č. p. 101) se nachází v místě dolního vyústění náměstí Trčků z Lípy, v Jelenově ulici u mostu přes Sázavu.
Původní budovu špitálu nechal r. 1578 postavit v pozdně gotickém slohu tehdejší majitel světelského panství Burian Trčka z Lípy pro pět chudých obyvatel města. Špitál byl těžce poškozen během nájezdu Švédů za třicetileté války a r. 1645 byl nákladně obnoven. ...V 19. století budova sloužila také jako škola a obytný dům. Tehdy byla r. 1834 přestavěna péčí nových majitelů panství, starohrabat Salm-Reifferscheidtů. V r. 1881 byla však chátrající budova stržena a nově postavena podle plánů architekta Linsbauera, stavbu vedl stavitel J. Zeman. V této podobě se jako obytný dům dochovala dodnes. Nad vchodem jsou umístěny erby rodů, které se o stavbu zasloužily, Trčků z Lípy a Salm-Reifferscheidtů. Vlevo od vchodu je umístěna pamětní deska připomínající, že se zde jako syn učitele narodil patrně nejvýznamnější světelský rodák, hudební skladatel Alois Jelen (1801-1857). Jelen absolvoval gymnaziální studia v Praze, kde se zapojil do vlasteneckého kulturního dění jako hudebník, operní pěvec a přítel Františka Škroupa. Později proslul také jako sbormistr a hudební skladatel, který se věnoval především vokální tvorbě. Od r. 1824 pracoval jako guberniální archivář, neboť se stal vynikajícím znalcem starých českých listin. V revolučním roce 1848 byl poslancem říšského sněmu a od r. 1849 pracoval jako archivář ministerstva vnitra ve Vídni. Zemřel náhle v 56 letech během cesty ve Chvalech u Prahy (nyní Horní Počernice, městská část Praha 20). Z jeho zapomenutého hudebního odkazu zůstává v povědomí již jen píseň Zasviť mi ty slunko zlaté, často hraná při pohřbech..
