Turistické cíle v okolí obce Tečovice

V místě původního velkomoravského osídlení byl vybudován archeoskanzen. Zachycuje hypotetickou rekonstrukci sídliště rozděleného na mocenskou, fortifikační, církevní a hospodářskou část. Jsou zde naučná představení, pokusné tavby kovů, výroba keramiky, zemědělská výroba i archeologický výzkum.

Augustiniánský dům s kaplí sv. Tomáše v Luhačovicích je výstavním kouskem Pražské čtvrti zdejších lázní. Tvůrcem byl opat brněnských augustiniánů z kláštera sv. Tomáše F. S. Březina, architektem Ing. Prof. V. Fischer. Stavba je z r. 1903. Dnes hotel a veřejně přístupná kaple.

Unikátní stavba šestnáctipodlažní administrativní budovy Baťových závodů je 77,5 metru vysoká a byla tak před 2. sv. válkou nejvyšší budovou tehdejšího Československa. Autorem stavby z r. 1938 je Vladimír Karfík.

Z tvrze vznikl koncem 16. st. renesanční zámek s arkádami. R. 1809 jej koupil Ferdinand hrabě z Laurencin-Beafortu a nechal jej upravit v empírovém stylu. Od r. 1831 do r. 1945 zámek vlastnili Logothetiové. R. 1845 zde byl hostem malíř Josef Mánes.

Biskupská mincovna v Kroměříži postavena r. 1665, sloužila olomouckým biskupům. Ti měli po staletí od panovníka privilegium ražby. Ukončení provozu r. 1759. Poté zde byly byty zaměstnanců zámku. Rekonstrukce v 90. l. 20. stol., od r. 1998 zde bylo Muzeum moravského mincovnictví. Dnes veřejnosti nepřístupná.

Kvalitní barokní kamenná sochařská práce z r. 1683 sestává z podstavce trojúhelného půdorysu, štíhlého válcového sloupu a nevysokého kvadratického nástavce s křížkem. Stěny soklu zdobí vegetabilní ornamenty. Stavba svěcena 24. května 1686 na svátek Nejsvětější Trojice.

První zmínka o vsi z r. 1261, snad už v 14. stol zde stála tvrz, písemně doložená až r.1571, kdy ji kupuje Volf Lorant z Inky od Buriana Tetoura z Tetova. R. 1650 koupil panství František Horecký z Horky, který přestavěl tvrz v barokní zámek. Od r. 1929 vlastní zámek Baťův koncern, dnes patří obci.

Název Budačina označuje skupinu skalních bloků tvořených pískovci a slepenci. Největší z nich nese jméno Velká skála. Území o rozloze 8,21 ha prohlášeno přírodní památkou r. 1966.

Zaniklá tvrz, prvně zmiňovaná ve 14. stol., kdy byla sídlem vladyků z Částkova. Postavena byla snad Vlčkem nebo jeho synem Jaroslavem. Později byla tvrz připojena ke Kunovicím a r. 1497 se zmiňuje jako pustá. Na jiném místě byla postavena tvrz nová (uvádí se v l. 1570–1637), ta zanikla před r. 1667.

Archeologická lokalita s pozůstatky kostela asi z počátku 9. stol. V r. 1202 se chrám uvádí jako pustý. Definitivně zanikl v 80. letech 17. stol. Základy byly objeveny r. 1911. V letech 1999-2000 vznikl vedle základů chrámu nový kostelík sv. Jana Křtitele, který je jeho hypotetickou rekonstrukcí.

Zaniklá tvrz, která se zmiňuje r. 1321, kdy byla v majetku Vlčka z nedalekého hradu Křídlo. V 2. pol. 14. stol. hrad i tvrz koupil Boček z Kunštátu. R. 1437 se tvrz uvádí už jen jako pusté, holé místo – zanikla tedy dlouho před tímto rokem. Dle archeol. výzkumu byla tvrz dřevěná s kamennými základy.

Tvrziště Dolní Hrádek na Velehradě je zmiňováno v letech 1428 a 1459. Archeologicky zaměřeno v r. 2015 arch. R. Vrlou. Pravděpodobně předsunuté opevnění kláštera, chránící přechod říčky Salašky.