Zámek v podvečerním slunci
© Jiří Cukr, 06/1999
Nejlepší přístup je pěšky, na břehu rybníka v obci nechat auto, či jiné přibližovadlo a vydat se kzámku pěšky. Je to cca. 3 minuty po hrázi. Na parkovišti je stánek, kde lze zakoupit cokoli ( turistické známky, turistické vizitky, atd.) K zámku aspoň v mém případě byl volný přístup, vrata byla otevřena a nikde nikdo. Jinak pokud by bylo zavřeno, podél plotu dále na konci, je v plotě díra, takže kdo se nebojí, i to je řešení.
V sousedství leží hráz Hejtmana, jednoho z největších jihočeských rybníků, v městečku stojí také pozdně barokní poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie.. ...
Trojkřídlá budova s mělkým nádvořím na jižní straně. Vchod na severní straně je opatřen balkonovým portikem. Současná podoba zámku je výsledkem novobarokní přestavby.. ...
Nejstarší zpráva o vsi Chlumu je z r. 1399, kdy Jindřich z Rožmberka prodal třeboňskému špitálu pustý dvůr v Chlumu. Vznik tvrze spadá do počátku 16. století, kdy vznikal chlumský statek. ...R. 1508 totiž vyměnil Kunrát Krajíř z Krajku na Nové Bystřici svou ves Cep s Petrem z Rožmberka za jeho ves Chlum. Na mapě chlumského statku z let 1556–1558 je tvrz "Chlumec" zakreslena pod hrází rybníka Hejtmanu, tedy v místech pozdějšího zámku. R. 1575 koupil novobystřické panství s tvrzí Chlumem Jan starší z Lobkovic. R. 1615 koupila Novou Bystřici s Chlumem Lucie Otýlie Slavatová. Po smrti posledního mužského potomka z jejího rodu, hrabětem Františka Leopolda Slavaty (r. 1691) došlo k dělení slavatovského majetku. Tehdy (r. 1693) převzala Novou Bystřici s Chlumem sestra posledního Slavaty Kateřina Terezie, provdaná za Jana Arnošta z Fünfkirchenu. Jeho syn Jan Leopold oddělil Chlum od Nové Bystřice a postoupil nově vytvořené chlumské panství svému mladšímu synu Janu Františkovi. Ten si r. 1710 vystavěl na místě bývalé tvrze barokní patrový zámek, při němž byla později (r. 1746) zřízena mariánská kaple. Není známo, zda se na stavebním vývoji zámku nějak podíleli další majitelé chlumského panství, hrabata Stadionové, kteří je vlastnili od r. 1834. V r. 1861 koupil Chlum modenský vévoda František V., který dal již značně zchátralý zámek upravit. V r. 1875 se začalo s demolicí severovýchodní části, kde byl také zbořen kulečníkový pavilón a vystavěn nový trakt. V l. 1881 až 1884 probíhaly uvnitř zámku další stavební práce. Konečnou podobu dostal zámek v l. 1902–1904, kdy byl jeho vlastníkem následník rakouského trůnu, arcivévoda František Ferdinand d'Este. Zámek byl zvýšen o druhé patro. Z téže doby také pochází úprava parku a jeho výzdoba sochami z 18. a 19. století, představujícími štvanici na jelena, čtvero ročních období a jiné plastiky, které dal arcivévoda většinou přivézt. Po první světové válce přešel chlumský zámek s velkostatkem do vlastnictví československého státu a sloužil převážně jako letní byty. Po druhé světové válce byl zprvu využíván jako učňovský internát a pro kulturní účely, pak se stal majetkem n.p. Spolana v Neratovicích a sloužil rekreačním účelům. Zámek je dvoupatrová budova stojící na okraji rozsáhlého parku při silnici vedoucí po hrázi rybníka Hejtmanu. V průčelí obráceném na severozápad je trojúhelníkový štít se znakem Fünfkirchenů a letopočtem 1721. K parku vybíhají krátká boční křídla. Před parkem stojí sochy sv. Anny a sv. Jana Nepomuckého..
|
Přihlášení |
