Turistické cíle v okolí obce Budišov nad Budišovkou

V r. 1929 si František Baler vlastnoručně postavil u Spálova větrný mlýn holandského typu. R. 1938 Baler těžce onemocněl a o dva roky později zemřel. Následně mlýn chátral. Obnova proběhla v letech 2007-2012. Jedná se o nejmenší větrný mlýn v ČR.

První zmínka o Bělé pochází z r. 1364, kdy se uvádí jako Zeyffersdorf. Po 2. světové válce bylo většinové německé obyvatelstvo vysídleno a nahrazeno nově příchozími. V r. 1951 došlo k zániku obce jejím začleněním do vojenského újezdu Libavá. Dodnes se na místě zachovaly zbytky budov.

Větrný mlýn německého typu byl původně postaven r. 1833 v obci Sádek. Později byl převezen. Do 2. sv. války mlel mouku, do r. 1954 šrotoval. V 60. l. vznikla expozice sekernického a hospodářského nářadí. Větrné kolo s rozpětím 16 m je největší u nás.

Vodní mlýn přestavěný ve stylový penzion s restaurací v údolí řeky Moravice. První písemná zmínka z r. 1640 v urbáři vikštejnského panství. Na přelomu 19. a 20. stol. rodinou Franzlů modernizován a doplněn o Francisovu turbínu. Ve 2. pol. 20. stol. zchátral. Zachován funkční 700 m dlouhý náhon.

Zámek byl postaven v roce 1721 v barokním slohu. V současné době je zámek nově opraven a využíván jako ústav sociální péče pro mentálně postižené muže.

Zbytky po tvrzi ze 13. stol. Zachováno tvrziště na ploše 24 m x 33 m s příkopem a valem po celém obvodu. Příkop dosahuje místy hloubky přes 3 m a šířky až 20 m.

Zaniklé tvrziště na okraji terénní hrany nad Domašovem nad Bystřicí

Barokní zámek z l. 1774-1776, za Jana Juliusa Frobela, majitele vikštejnského panství. Trojkřídlý patrový zámek byl upravován v 19. i ve 20. stol. Poslední majitelé hrabata Razumovští vlastnili zámek od r.1884 do r.1945. Dnes je v zámku dětský domov.

Dvoupatrový most. První patro překonává potok a po jeho mostovce vede silnice, která je přemostěna druhým patrem se železniční tratí.

Objekt bývalé barokní fary z let 1733–34, vystavěné M. Schwarzem jižně vedle farního kostela. Patrová tříosá stavba s vysokou valbovou střechou pokrytou břidlicí.

Františkův Dvůr vznikl ze zámeckého velkostatku. V r. 1953 chov koňských plnokrevníků, od r. 1963 chladnokrevníci slezského nordického plemena. Dnes významné místo agroturistiky v nádherné krajině Oderských vrchů.

Téměř 30 m vysoká kovová rozhledna byla na vrchu Kopřivná postavena v letech 2020-2021 a je volně přístupná. Pojmenována byla po budišovském rodákovi Fr. I. C. Halaškovi (1780-1847), piaristickém knězi, pedagogu, významném přírodovědci a především astronomovi.