Volyňský farní kostel vznikl koncem 13. století, snad jako dřevěné provizorium. Od třetiny 14. století postupně budován z kamene. Dnešní podoba je výsledkem úprav z 15.–19. století. Bývalý hřbitov je parkově upraven, děkanství západně od kostela je klasicistní, s renesančními a barokními prvky.
Kostel Všech svatých (původně sv. Václava) ve Volyni
Farní kostel původní vsi vznikl zřejmě koncem 13. století, předpokládá se, že jako dřevěné provizorium. V I. čtvrtině následujícího věku (1327?) byl postaven dnešní presbytář, k jehož jižní straně byla zřejmě nedlouho poté přiložena kaple Panny Marie, oddělená od něj jen arkádou. Jižní portál lodi sice část literatury datuje do poloviny 13. století, jeho původní poloha v rámci kostela je však nejistá. Dvojlodí bylo v dnešní podobě zaklenuto až v 60. letech 15. století, není zcela jasný jeho původní rozsah. Jižní loď vznikla snad až tehdy, zcela dokončena měla být roku 1509. Podobu kostela dotvořily sakristie u východní stěny presbytáře (1668) a věž v ose západního průčelí (1817, do té doby snad dřevěná zvonice). Zároveň s věží vzniklo i jižní přístupové schodiště a úprava bývalého hřbitova. Většina vnitřního zařízení kostela pochází z II. poloviny 19. století, zevně upoutají renesanční náhrobky na jižní stěně: na lodi epitaf Pavla Dlaska (1581), na kapli Panny Marie pak Duchka Čtyřkolského z Volenic (1560).
Ivan Grisa, 29.4. 2011
