© Martin Kabeláč, 05/2010
Zámek je dvoukřídlá spíše klasicistní jednopatrová budova s nepravidelným půdorysem, prosta jakýkoliv architektonických detailů. Průčelí je tvořeno jednoduchým vchodem, nad kterým je umístěn znak Malovců. Východní stěna – zesílená v rozích pilíři – je z původní malovecké tvrze z druhé poloviny 16. století. Ze stejné doby je zřejmě i křížová klenba v západním dílu přízemí s poměrně výraznými hřebínky. Síly obvodových i vnitřních zdí při schodišti se pohybují kolem 100–140 cm. Současné stavení překrývá mansardová střecha. Pod dnešním novodobým nátěrem průčelí prosvítají stopy staršího barevného řešení.
Prvním známým majitelem Bohumilic, které původně náležely k vimperskému panství, byl Purkart uváděný v roce 1263. V roce 1494 získává ves od majitele vimperského panství Petra Kaplíře ze Sulevic odkazem Zdeněk Malovec z Chýnova. Kolem roku 1549 dědí panství jeho syn Jan Malovec z Chýnova a patrně zde staví v izolované poloze jihozápadně od jádra obce tvrz zvanou Skalice. ...Statek dále zdědil jeho bratr Václav a po něm jeho synové. V roce 1620 je zámek zabrán vojáky Martina de Hoeff-Huerty, ale tehdejší majitelé Jindřich, Oldřich a Petr Malovcové prokázali svoji nevinu před konfiskační komisí a statek i se zámkem získávají zpět a jejich rod drží statek a zámek do konce 18. století. Roku 1793 polovinu panství a zámku získává František Sickinden, který poskytl Arnoštu Malovcovi úvěr v hodnotě poloviny statku a v roce 1799 kupuje i druhou polovinu statku a převádí jej na svou sestru Františku Sickingenovou. V roce 1818 byl původní zámek přestavěn. V roce 1890, kdy jej vlastnil rod Lumbů, bylo k zámku přistavěno západní křídlo. Po roce 1948 byl zámek součást statku a byl používán na bydlení.
Novodobá historie zámečku Skalice.Ty nechal vybudovat dědeček současné majitelky pro svou ženu. Tady bylo vždy chladno, hrozilo revma a tam se dalo krásně vyhřát (objekt bohužel neexistuje, jak vypadal, je vidět na historické fotografii v majetku rodiny). V r. 1950 ale rodina o zámek, lesy a pozemky přišla a začaly zde hospodařit státní statky, které přivedly majetek rodu do dezolátního stavu. Bylo to na poslední chvíli, kdy byl zámek vrácen rodině současných majitelů, jinak památkově chráněnému objektu hrozilo zřícení. Ti se hned pustili do obnovy, nejdříve sami s přáteli. Později najali firmy, nejprve místní a později specializované, na odborné práce a restaurování, tak jak to vyžaduje zákon o památkové péči. V r. 2000 tu strávili první Štědrý den. Maminka majitelky, která se sem vrátila po padesáti letech, vždy věřila, že se sem vrátí. Po celou dobu měla schované všechny klíče. Tvrdila, že to je její domov, že se ho nevzdá a musí se zachránit. Hlavně kvůli ní jsme začali dávat zámek dohromady, tvrdí současná majitelka. Po mamince zdědí zámek starší syn, Štěpán Hiršl, aby se nedělil. Mladší (Pavel) tu vždy bude mít bydlení. Navazuje tak na původní majitele z rodu Malovců. Závěť s tímto principem, kterou zde v minulosti sepsali, patří k nejstarším v Čechách. Zámecký areál má několik částí: vlastní zámeckou budovu, hospodářské a obytné objekty a anglický park. Zámek je tvořen třemi křídly vzniklými postupně rozrůstáním renesanční tvrze (1549), která je v podstatných částech v konstrukci zámku zachována dodnes. Celá budova je zastřešena mansardovou střechou. Z původní renesanční stavby se uvnitř zámku dochovaly zejména klenby a teprve v r. 2000 objevené záklopové stropy s malovaným rostlinným dekorem. Celkový ráz však zámku vtiskla především pozdně barokní přestavba z poč. 19. století. Z dalších objektů zámeckého areálu je pravděpodobně nejzajímavější rozlehlý chlév postavený ve stylu schwarzenberské novogotiky, který je zakončený na obou koncích jedopatrovými obytnými budovami..
|
Přihlášení |
