© Milan Caha 07/2014
Zděná sloupová boží muka se zúženou kaplicí se třemi nikami a patriarchálním křížem pocházejí pravděpodobně z 18. století. Mají podobu, která je na Prachaticku i v celém regionu jižních Čech poměrně vzácná. Masivní dřík je válcový, bez ozdob. Stojí na kvádrové podezdívce a nízkém kruhovém soklu. Kaplice je kryta velmi nízkou jehlancovou střechou s prejzy. Jsou téměř identická s obdobnou památkou v nedalekých Nišovicích, datovanou do poloviny 18. století, což může znamenat jak to, že obě boží muka jsou od stejného autora a vznikla ve stejné době, ale i to, že se tvůrce božích muk v Zálezlech inspiroval. Památkově chráněná jsou od roku 1958.
Tento typ drobné sakrální památky se v našich zemích začal prokazatelně objevovat v gotice, podle tradice se ale začala stavět už za knížete Boleslava na popud biskupa Vojtěcha. Představují sloup, u kterého byl připoután a bičován před svojí popravou Ježíš Kristus. Kromě Čech, Moravy a Slezska je můžeme najít na Slovensku, v Rakousku, Bavorsku a některých dalších částech Německa, Polsku nebo Pobaltí. Jinde se tento typ památky buď nevyskytuje nebo je velmi vzácný. Ač se oblast od oblasti jejich podoba liší, většinou mají tři základní součásti - podstavec, dřík a kapličku, čili lucernu. Podle zpracování dříku se dělí na dva typy – sloupkové s dříkem s kruhovým půdorysem a na pilířové, či pilířkové s dříkem s půdorysem trojúhelníku, čtyřúhelníku nebo vzácněji i víceúhelníku. Zvláště na starších božích mukách bývaly znázorňovány předměty, související s Kristovým umučením – hřeby a kladivo, kopí s houbou… číst dále
|
Přihlášení |
