Pohled z města od jihu
© Jiří Cukr, 08/2000
Vimperský zámek vznikl na původním gotickém hradu založeném údajně před rokem 1263 Purkartem z Janovic, který se právě v roce 1263 poprvé uvádí s přídomkem z Vimperka (de Winterberk). Hrad vstanul nad již dříve vzniklým městečkem, které snad založily dělní mnichové z bavorského kláštera Wimberk, kolonizující nepřístupné pohraniční lesy a kteří mu pravděpodobně dali jméno po své domovině. Hrad samotný sloužil převážně k ochraně odbočky Zlaté stezky (obchodní stezka) z německého Pasova do českého vnitrozemí a jako centrum rozlehlého panství.
Po nemilosti u Záviše z Falkenštejna se neznámým způsobem dostali na hrad počátkem 14. století Bavorové ze Strakonic. Později však Vimperk získali zpět Janovicové.
V roce 1375 byl dočasným majitelem zámku bohatý pražský měšťan Jan Rotlev, který měl Vimperk v zástavě.
Král Václav IV. Dal potom Vimperk do manství Kaplířům ze Sulevic. Ti hrad stavebně upravili a rozšířili. Jejich rod Vimperk držel až do roku 1494, kdy jej bezdětný Petr Kaplíř odkázal do rukou svému příbuznému Zdeňku Malovcovi z Chýnova.
V roce 1547 bylo jeho synu Petrovi Malovcovi za účast ve stavovském povstání proti císaři panství Vimperk zabaveno. Za 6000 kop jej koupil Jáchym z Hradce roku 1553, ale dlouho si jej nepodržel a hned následujícího roku jej odprodal dalšímu Vítkovci Vilému z Rožmberka za 12 000 kop.
Za Rožmberků došlo k přestavbě nehostinného hradu v renesanční sídlo Petra Voka, kterému bylo vimperské panství svěřeno Vilémem do správy v 60. letech 16. století. Vimperk ale z cela nevyhovoval představám mladého Rožmberka a tak zakoupil Bechyni, která přeci jen nebyla tak odlehlá v nepřístupném kraji.
Poslední rožmberský vladař Petr Vok pak odprodal roku 1601 Vimperk za 20 000 kop Volfu Novohradskému z Kolovrat. Jeho syn Jáchym byl nucen po stavovském povstání, kdy byl vimperský zámek dobyt Mansfeldem, přistoupit k rozsáhlým opravám. Zadlužil se a panství roku 1630 prodal Janu Oldřichu z Egenberka za 60 000 zl.
Po vymření Egenberků se Vimperk dostal dědictvím do majetku Schwarzenbergů.
20. července 1857 zapálil blesk vimperský zámek, kde vyhořelo divadlo, kaple a druhé poschodí proti městu. Po rekonstrukci a opravách dostal zámek nynější podobu.
V držení hlubocké větve Schwarzenbergů byl zámek do roku 1948. Pak byl zestátněn. Své sídlo zde měly Jihočeské státní lesy a po revoluci připadl městu. To jej prodalo Správě národního parku Šumava, která jej vlastní dosud.
Někdejší vimperský hrad býval jedním ze starých pevnostních objektů v jihozápadní oblasti Čech. Jeho počátky sahají do poloviny 13. století. ...Nejstarší část hradu, velkou obytnou věž, vystavěl na jihozápadním konci staršího hradiště na okraji skalnatého výběžku pravděpodobně zvíkovský purkrabí Purkart z Janovic, který se v r. 1264 uvádí s přídomkem „z Vimperka“. Z majetku Purkartových potomků vzniklo brzy sídliště (uvádí se v r. 1359), které spolu s hradem přešlo do vlastnictví krále Václava IV., jenž je postoupil se sedmi vesnicemi svému oddanému úředníku a milci Kunrátu Kaplířovi ze Sulevic (v l. 1386–1396 byl nejvyšším zemským písařem). Je pravděpodobné, že později přední člen rodu a přívrženec katolické strany Kunrát podnikl na hradě závažné stavební úpravy. V r. 1424 bylo městečko husity vypáleno. Na počátku 70. let 15. století hrad přechodně spravoval známý válečník Václav Vlček z Čenova, jenž byl synovcem Petra Kaplíře. Zhruba v téže době bylo také město Vimperk opevněno hradbami a věžemi. V r. 1494 poslední držitel Vimperka z rodu Kaplířů ze Sulevic, Petr, odkázal vimperské panství Zdeňku Malovci z Chýnova. Za účast ve vzpouře proti králi Ferdinandu I. byl jeho synu Petru Malovcovi r. 1547 Vimperk zabaven a v r. 1553 panství koupil Jáchym z Hradce. V jeho vlastnictví zůstal však Vimperk jen rok, kdy jej od něho koupil Vilém z Rožmberka. Ten pak v r. 1465 postoupil hrad s panstvím svému bratru Petru Vokovi, od něhož je koupil v r. 1601 Volf Novohradský z Kolovrat. Za dobývání Vimperka stavovským vojskem v r. 1619 byl hrad vážně poškozen požárem. Jáchym Novohradský vystavěl na místě hradu v l. 1622–1624 nové renesanční zámecké sídlo. Netrvalo však dlouho a zámek s pivovarem, městem Vimperkem a 27 vesnicemi (včetně Kunžvartu) byl zadluženému Kolovratovi zvláštní komisí odhadnut a prodán v r. 1630 majiteli sousedního krumlovského prachatického panství, knížeti Janu Oldřichu z Eggenberku. Během necelých devadesáti let vimperský zámek dost zchátral. Po vymření eggenberského rodu Janem Kristiánem (1710) převzal vimperské panství v r. 1719 kníže Adam František Schwarzenberk, který se postaral o důkladnou obnovu zámku v l. 1728–1734. Dnešní podobu má zámek po požáru v r. 1857. Zámek se skládá z předhradí a vlastního horního zámku. Byl kdysi opevněn dvojí hradbou a dvojím příkopem, který byl v druhé polovině 17. století již zasypán. Nad vstupní čtyřhrannou branou je letopočet 1622 a nad ním arkýř spočívající na krakorcích. Zámecké nádvoří je uzavřeno ze tří stran budovami, z volné čtvrté strany je přístup k obytným objektům. Nad arkádou proti vstupní bráně je letopočet 1624 a znak Jáchyma Novohradského z Kolovrat. Ve slepých oknech v druhém poschodí nad arkádami jsou slabě znatelné původní malby restaurované po r. 1945. V bývalé věži starého severního traktu je tzv. evangelická kaple s křížovou klenbou a šternberským znakem a letopočtem 1611 na svorníku. V nástropních malbách jsou zobrazeni čtyři evangelisté. Někdejší kaple sv. Josefa byla přestavěna po požáru v r. 1857. Jednolodní prostor valeně klenutý. Pozdně gotická Vlčkova věž je dvoupatrová, v přízemí klenutá. Opodál zámku na severní straně stojí předsunuté opevnění zvané Haselburk. Je to válcová bašta kdysi obehnaná dvojitými, částečně zachovanými hradbami. Vedle věže je branka s kamenným ostěním a s otvory pro klády. Nad brankou je znak Kaplířů ze Sulevic a letopočtem 1479. Část objektu padla za oběť zájmům některých vimperských měšťanů, kteří si z něho brali kámen na stavbu svých domů. V předhradí býval pivovar, přeměněný v polovině 19. století na byty a kanceláře. Od nich vybíhá směrem k městu renesanční křídlo s arkádami o dvou poschodích, které je zakončené pavilónem. Požár, který vznikl 20. července r. 1857 po úderu blesku, zapálil střechu a brzy nato lehla popelem tři podlaží zámku, věž, kaple, divadlo a Vlčkova věž. Veškerá snaha zachránit budovu před zkázou byla marná, třebaže stovky obyvatel z města i z okolí se snažily oheň uhasit. Trval až do 27. července. Nedotčeny zůstaly pouze sklepní prostory. V současné době jsou v horním zámku výstavní místnosti a depozitáře místního muzea, kanceláře a byty. Dolní část zámku bude pravděpodobně adaptována pro školní účely..
Zámek je v současné době s výjimkou musejních prostor vyklizený. Probíhá zde archeologický a stavebně historický průzkum jako počátek přestavby na enviromentálně - vzdělávací centrum Národního parku Šumava, která má být hotova do sedmi let. ...Poněkud megalomanský program přinesl již dnes řadu nových skutečností: zejména existenci bergfritu (útočištné věže) v severním vrcholu areálu někdejšího hradu a řadu záklopových renesančních stropů v horním i dolním zámku. Největší z nich (cca 200 m čtverečných) kryje velký sál dolního zámku, dnes rozdělený na řadu místností..
|
Přihlášení |
