
Tvrz stávala v mírném svahu na jižním okraji vsi a od návsi ji dnes oddělují stavby v místech rozparcelovaného hospodářského dvora; jejími nejvýraznějšími pozůstatky jsou č.p. 45 – patrové stavení, obsahující zdivo středověkého paláce o rozměrech 9,5 x 14,5 m – a třípatrová budova č.p. 63 se zvalbenou střechou a krakorci po prevetu ve druhém patře jižního průčelí, tedy novější, původně raně renesanční palác z 30. let 16. století.
Velmi významné pro poznání podoby nejen zálezské tvrze, ale i obecných zásad a podoby českých tvrzí a jejich stavebního vývoje, je vyobrazení tvrze v pohledu od severu z r. 1612, jak jej nakreslil Jindřich M. Hýzrle z Chodů. Velmi dobře jsou patrné budovy pozdně gotického i renesančního paláce, hradby s baštou a (dnes zcela zaniklé) rozměrné hospodářské předpolí s věžovou branou; pozoruhodné architektonické detaily zahrnují vysazená polopatra paláců, zděné pavlače, podobu krytých hradebních ochozů či sgrafitovou výzdobu fasád.
V následujících letech jsou doloženi Drslav a Bedřich ze Zálezel a po r. 1381 Sulek ze Zálezel, který zřídil r. 1406 při malenickém kostele kaplanství. Od poloviny 15. století až do sklonku 16. století patřila ves s tvrzí členům rodu z Prostého: r. 1461 se uvádí Heřman Horčice z Prostého, v l. 1515–1523 Heřman Zálezský, který byl v rožmberské službě, a po r. 1540 jeho syn Petr, za nějž se poprvé výslovně uvádí zdejší tvrz s dvorem, které si společně s několika okolními vesnicemi nechal r. 1544 zapsat do obnovených desek zemských. Ani jeden z jeho synů pravděpodobně nezanechal mužského potomka, a tak poslední z nich Mikuláš odkázal po své smrti (r. 1583) veškerý majetek dceři Barboře, později provdané Vratislavové z Mitrovic. Od ní koupil Zálezly známý cestovatel Jindřich Michal Hýzrle z Chodů, autor knihy „Život, v němž se ukazují některé jízdy a tažení“, v jehož cestopise se objevuje mimo jiné i zajímavé vyobrazení zálezské tvrze z r. 1612. Roku 1618 bylo celé zadlužené zboží z nařízení zemského soudu prodáno Anežce Říčanské z Hodějova; r. 1651 se pak jeho držitelem stává Jan Oldřich Malovec z Chýnova a na Vimperku, v letech 1659–76 hejtman prácheňského kraje, majitel Zdíkova a zboží Vysoký Dvůr v dnešní Čkyni. Po r. 1696 za Bejšovců byly Zálezly (r. 1708 se naposledy při prodeji statku uvádí zdejší tvrz) odkoupeny a připojeny k Černěticím; r. 1791 je získala majitelka lčovického panství hraběnka Františka Sickingenová, která nechala bývalý zálezský statek i s tvrzí rozparcelovat..