
Jednoduchou patrovou budovu zámku zdobí pouze klasicistní (?) portál. Při úpravách fasády se na několika místech objevila původní barokní a klasicistní omítka.
První patro s plochými stropy sloužilo k bydlení. V současnosti provedena oprava fasád, komínů, střechy a osazena nová okna.
R. 1471 se uvádí Bušek Buzický z Nihošovic. O tvrzi a dvoru v Nihošovicích je dost pozdní zmínka z r. 1518. R. 1583 je znám Adam Chřepický z Modliškovic seděním na Nihošovicích. Pozdější majitel statku Adam Řepický ze Sudoměře ustanovil ve své závětí r. 1563, aby po jeho smrtí převzal Nihošovice Arnošt mladší Vítanovský z Vlčkovic. Ten byl po Bílé hoře v r. 1623 odsouzen konfiskační komisí k manství. Jeho syn Jindřich Vilém dosáhl později v r. 1646 propuštění z manského závazku a v r. 1670 prodal Nihošovice Františku Albrechtu Chřepickému z Modliškovic. Jeho syn Ferdinand prodal v r. 1698 „tvrz panskou" s dvorem a pivovarem a vsí Nihošovicemi Bernardu Věžníku z Věžnik, od něhož koupila Nihošovice v r. 1706 svatovítská kapitula v Praze. Tehdy se nihošovská tvrz uváděla naposledy. Statek byl pak připojen k Volyni. V l. 1670–1675 byl k dřívější tvrzi (zachované zřejmě v jednom křídle) přistavěn patrový zámek obdélného půdorysu. Za zámkem je tříprostorový valeně klenutý sklep. Na východní straně vystupuje pětiboký závěr bývalé kaple sv. Magdaleny. Bosovaným portálem se vstupuje do vysokého klenutého průjezdu. Místnosti v patře jsou plochostropé. Po r. 1945 se budova se stala majetkem obce. V bývalé kapli bylo zřízeno kino, v poschodí byty..