
Halštatsko-laténské hradiště bylo pravděpodobně vybudováno ve starší době železné (7. – 2. pol. 5. stol. př. Kr.). Centrální plošina na vrcholu kopce je obehnán dvěma liniemi valů. Plocha ohrazená vnějším – dnes málo zřetelným nízkým valem je 2,26 ha. Plocha chráněná mohutným vnitřním valem, dlouhým 244 m a širokým místy až 13 m je 0,54 ha. Vnitřní val měl vnitřní a vnější kamenný líc. Prostor mezi nimi byl vyplněn nasucho kladenými neopracovanými kameny bez vnitřní konstrukce. Původní brána vnějšího valu byla na západě, brána vnitřního valu pravděpodobně v místě dnešní cesty na východní straně hradiště. Zajímavostí je třetí linie na ploše akropole, cca 5 m od vnitřního valu – kamenná zeď o šířce asi 1,5 m. Na ploše akropole hradiště nebyly nalezeny stopy stálých obydlí, hradiště pravděpodobně sloužilo jako refugium, svatyně či místo, kde se obyvatelé okolních osad scházeli při výjimečných událostech, slavnostech nebo obřadech.