Pohled při příjezdu od Pelhřimova (od východu)
© Jiří Cukr, 09/2008
Podle Kosmovy kroniky byl Chýnov pomezním hradiskem na hranici panství libických Slavníkovců. Na návrší, kde dnes stojí kostel a fara, bývalo staroslovanské obětiště boha Triglava. První zdejší kostel, postaven před rokem 995, světil pravděpodobně sv. Vojtěch, druhý biskup pražský. Po vyvraždění Slavníkovců Chýnov získalo pražské biskupství, později arcibiskupství. Za prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic byl z jeho popudu románský kostelík stržen a na jeho místě vystavěn za jeho prostředky kostel větší, gotický. Dispozice tohoto kostela byla stejná jako dispozice kostela dnešního. Z této stavební fáze se zachoval presbytář. Kostel byl barokně přestavěn v letech 1670–79 italským stavitelem Pietrem Spinettim. Kostel vyhořel a byl několikrát vykraden. Věž byla přistavěna roku 1727 Adamem knížetem Schwarzenbergem. Kostel byl rekonstruován v letech 1999 až 2004.
