
Město Planá nad Lužnicí (německy Plan an der Lainsitz) leží na hranici Třeboňské pánve. Prochází jí silnice II/603 z Tábora do Českých Budějovic a stejná místa spojuje i železniční trať 220, na níž má město zastávku. Leží asi 6 km jižně od Tábora a 11 km severně od Soběslavi. První zmínka o Plané pochází z roku 1352, na město byla povýšena roku 2000. Žije v ní přibližně 4600 obyvatel. Na východ od města vede dálnice D3.
Kostel sv. Václava stojí mezi průběžnou silnicí II/603 a řekou.
Současný kostel je jednolodní orientovaná stavba s pravoúhlým presbytářem. Presbytář je zaklenut plackou, zatímco loď je plochostropá. Nad severním vchodem je vysoký reliéf sv. Václava z roku 1939, jehož autorem je táborský sochař Jan Vítězslav Dušek (1891-1966). Střecha kostela je kryta drážkovou krytinou, nad presbytářem je sedlová, nad lodí valbová vyšší než nad presbytářem. Nad presbytářem je umístěn čtyřboký sanktusník, který je zakončen cibulí. Hranolová věž je zakončena velice kvalitní, několikastupňovou prolamovanou cibulovou helmicí pozdně barokního typu. Na severní straně k věži přiléhá oválný tubus schodiště s vchodem v kamenném ostění. Vnitřní zařízení je převážně novobarokní. Obraz na novobarokním hlavním oltáři namaloval v roce 1900 Josef Mathauser (1846-1917). Boční oltáře z poloviny 18. století jsou zasvěceny Panně Marii a svatému Josefovi; oltářní obrazy na těchto bočních oltářích namaloval v roce 1862 Josef Václav Mysliveček (1812-1882). Autorem sochy Krista na oltáři, který je zasvěcen Srdci Páně, je Čeněk Vosmík (1860-1944). Varhany v kostele pocházejí z roku 1907 a postavil je táborský varhanář Vincenc (Čeněk) Skopek (1866-1935). Kostel sv. Václava je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. Římskokatolická farnost v Plané nad Lužnicí je administrována ex currendo z farnosti Tábor. V sousedství kostela, který je od roku 1958 chráněnou kulturní památkou, stojí pomníky obětem světových válek a několik dřevěných soch..