
V severovýchodně od dnešního zámku jsou sklepy, snad pozůstatek starší radenínské tvrze z předhusitského období. Jsou to tři valeně sklenuté prostory s vnějším nárožím tarasu s mladším sgrafitovým kvádrováním. Mladší pozdně gotická tvrz stávala pravděpodobně na místě dnešního zámku, usuzuje se tak podle mohutných vnějších zdí. Tvrz zřejmě rozšířil Oldřich Smrček – a to k severovýchodu – na dvouprostorový palác. V jeho severovýchodním opevnění se předpokládá bašta, jejíž obrys je znatelný ve tvaru zástavby na mapě z roku 1830. Při renesanční přestavbě (za Jiříka Homuta) bylo nádvorní průčelí opatřeno lunetovou římsou a polosloupovým řádem. Budova západně od zámku si zachovala pozdně renesanční úpravu (sgrafitové kvádrování, vlnovkami zdobené římsy štítu, stylizovaní delfíni).
Markéty. Roku 1520 je uváděn jako majitel tvrze Petr Smrčka z Mnichu. Jeho syn Oldřich středověkou tvrz rozšířil roku 1578 na zámek, ze kterého udělal centrum svého panství. V roce 1599 koupil zboží Jiřík Homut z Harasova na Bělé a Choustníce a provedl renesanční přestavbu zámku. Roku 1641 bylo k smrčkovskému traktu přistavěno nové – černínovské – křídlo. V roce 1753 koupil panství hraběcí rod Kolowrat-Krakowských, který přenesl centrum panství do nedalekých Hrobů. Zámek na zhruba 100 let ztratil původní účel i význam. V roce 1845 bylo upraveno průčelí zámku pseudorenesančně. Roku 1846 se provdala Jindřiška Kolowrat-Krakowsky za hraběte Josefa Baillet de Latour a nechala zámek opravit na sídlo rodu Baillet de Latour. V roce 1869 byl upraven zámek do současné podoby. V červnu 1950 stát zabírá zámek stát. Sloužil jako škola v přírodě, později jako dětský domov a zvláštní škola internátní pro děti s vadným duševním vývojem. Dnes je v zámku dětský domov..