kostel sv. Jana Nepomuckého

století, tedy ještě před oficiální beatifikací a kanonizací tohoto českého zemského světce. Již roku 1726, tedy téměř o století dříve, než se zde utvořila vesnice, vzniklo kaplanství. Stavba prošla několika fázemi podstatných přestaveb. Datovány jsou celkem tři. V roce 1879 proběhla přestavba po rozsáhlém požáru z roku 1876, a to podle návrhu arch. Aloise Nového z Rychnova nad Kněžnou, potom roku 1896 podle nápisu na poprsnici kůru a naposled došlo k úpravě roku 1942 podle datace na západním průčelí. Při kostele je hrobka šlechtického rodu Wiederspergů. Současný kostel sv. Jana Nepomuckého stojí v areálu s hřbitovem a márnicí, jenž je obklopen ohradní hřbitovní zdí. Kostel je orientovaný a má obdélnou loď, na kterou na východě navazuje jen mírně zúžený pravoúhlý presbytář zakončený trojboce. Při severní i jižní straně presbytáře jsou obdélné sakristie s oratořemi v patře. Před západním průčelím kostela je předsazena čtvercová předsíň. Střecha kostela je sedlová nízkého sklonu, kryta pálenou bobrovkou. Nad presbytářem je umístěn šestiboký oplechovaný sanktusník, který je zakončen jehlancem a zdobeným křížem. Hranolová věž je umístěna nad lodí, v těsné blízkosti průčelního štítu, prostor zvonu je z vnější strany pobit vrstvou šindelů. Vížka je zakončena čtyřbokou jehlancovou oplechovanou stříškou a zdobeným křížem. Presbytář je sklenut valeně s výsečemi, zatímco loď a předsíň jsou plochostropé. Zařízení kostela je vesměs barokní z 18. století a tvoří ho hlavní oltář, který byl opraven roku 1972, dva boční protějškové oltáře a kazatelna. Varhany byly do kostela převezeny z Prahy a jsou dílem varhanáře Václava Michaela Mölzera (1830-1899), který působil v Kutné Hoře, Táboře a Milevsku. Kostel sv. Jana Nepomuckého v Janově je filiálním v římskokatolické farnosti Soběslav a konají se v něm bohoslužby jednou za dva týdny. Od roku 1958 je s celým hřbitovním areálem chráněnou kulturní památkou..