
Pořín je vesnice v okrese Tábor na hranicích s pelhřimovským okresem. Je místní částí obce Dolní Hořice. Necelé 2 kilometry od vsi je zastávka vlaku Pořín, i když ves Radostovice je zastávce vlaku podstatně blíže. Železniční stanice Pořín leží 17 km východně od Tábora a 12 km jihozápadně od Pacova. Nachází se na trati č. 224, vedoucí z Tábora do Horní Cerekve. Kamenný železniční viadukt je od nádraží vzdálen asi 150 m směrem na Pacov, tedy východním směrem. Most překlenuje údolí Turoveckého potoka.
Délka mostu je 10,585 m, šířka 6,88 m, výška 20,55 m, délka přemostění 96,50 m. Kamenný most, který nejenže je ve stoupání, ale i v tvaru "S". Přes něj se pokračuje do stoupání, které kolísá od 20 ‰ do 26 ‰, u vrcholu stoupání je rekordních 28 ‰. Opěry a pilíře jsou kónické, směrem dolů se rozšiřující, zděné z velkého lomového kamene, jehož lícní plocha je v mnoha případech bosována, výška bos je mnohdy značná, spáry betonové. Půdorysné rozměry pilířů nejsou stejné, směrem ke středu mostu se oproti obdobným mostům naopak zmenšují. Největší výška středního pilíře je 11,71 m. Vždy dva krajní mostní otvory nemají tuto výšku, která je snížena přirozeným zemním svahem. V horní části, pod patami oblouků, je osazeno 5 kusů kamenných krakorců se zešikmenou spodní plochou, o výšce 50 až 54 cm a šířce 40 cm, s vyložením 40 cm. Osazeny jsou osově 110 až 112 cm od sebe. Ty sloužily při stavbě mostu k podchycení ramenátů. Nároží mají začištěný svislý proužek. Nároží oblouků jsou provedena klenáky z nahrubo opracovaného lomového kamene, většinou bosovaného, nestejných délek. Ve středu plochy při vrcholu podhledu je osazena kovová trubka pro odtok vody. Pod korunou je ukotveno do čelní zdi zábradlí z ocelových L profilů vysokých 112 cm. Ve středu jižního zábradlí je vytvořena před líc mostu vysazená drobná podesta na ochranu osob, které by mohly být na mostě zastiženy projíždějícím vlakem. Vlastní křídla most nemá, jejich úlohu přebírají svahové kuželové útvary ze zeminy, zpevněné nepravidelně kamenem. Pod druhým a třetím obloukem od východu vede cesta, pod druhým obloukem od západu protéká Turovecký potok. Do státního seznamu kulturních památek byl most zapsán v roce 1988..
Most velmi dobře zapadá a doplňuje krajinu. Představuje doklad řemeslné dovednosti a zručnosti našich předků včetně jejich estetického cítění..