Vodice

Po něm dědila jeho dcera Markéta, provdaná za Jana staršího Smrčku z Mnichu. Statek byl zvětšen přikoupením vesnic Stříteže a Prasetína (1577). V r. 1612 koupil vodický statek, totiž tvrz s dvorem a vsi Vodici, Střítež, Rovnou, Blatnici a Lhotu pod Stražištěm Zikmund Kunrád Vrchotický z Loutkova, ale po třech letech (1615) vše zase prodal Janu staršímu Vratislavu z Mitrovic. Po jeho smrti (1637) bylo provedeno rozdělení rodinného majetku a na první díl, který převzala dcera Barbora Albertina, provdaná za Albrechta Kapouna ze Svojkova, připadla „Vodice tvrz vnově vystavená, nový dvůr z kamene vystavený“, pivovar a vesnice Vodice, Rovná, Lomná, Malešín a Jetřichov (dnešní Jetřichovec). Po Kapounově smrti (1664) připadla Vodice jeho druhé, nyní ovdovělé manželce Evě Polyxeně, rozené Černínové z Chudenic. Po ní měl (1688) dědit syn Zikmund, ale starosti se splácením dluhů vedly k soudnímu odhadu statku (1692) a poté v r. 1697 k prodeji Vodice Jaroslavu Felixovi Odkolkovi z Újezdce. V průběhu 18. století se vyměnilo ve Vodici několik majitelů (po smrti Odkolkově v r. 1715 – Luisa Fellnerová z Feldegu 1716, rozená Desfoursová, 1720 hrabě František Helfried Herberstein, 1732 hrabě Václav Ignác Deym, 1755 hrabě Karel Soyer), až se Vodice zase vrátila do držby Deymů (1766 – 1812). Přestavba barokního sídla za Františka Deyma se asi protáhla do začátku 19. století. V odhadu vodického panství z r. 1806 se totiž uvádí, že pravé zámecké křídlo není v patře ještě dostavěno. K mírně konkávnímu průčelí jednopatrového zámku, obrácenému jižním směrem do obce, jsou na koncích přistavěna nestejně dlouhá křídla. Levé, kratší, zakončené v nádvoří přízemní arkádou s balkónem, kde je vstup po schodišti do poschodí. Pravé, mladší a delší zakončené kaplí sv. Vavřince. Nad klenutým vjezdem uprostřed průčelí jsou hodiny. Nová jednoduchá fasáda odstranila původní slohově výraznou.