K 15. výročí sňatku knížete Jana Nepomuka ze Schwarzenbergu (1860-1938) a kněžny Terezie, rozené hraběnky z Trauttmansdorffu (1870-1945) byl z knížecího velkolomu na vápenec přivezen dva metry vysoký otesaný kvádr. Byl usazen na sokl z menších kamenů a malty severně od osady Stříbrné Hutě, kde se nacházela knížecí pila a lesovna, na kraji lesa při silnici do Dobronic. Pamětní deska je obnovena. Pomník z r. 1904 je dosud porostlý okrasným břečťanem. V sousedství je zřízeno turistické odpočívadlo. V roce 1719 přešel Chýnov spolu s Ratibořskými Horami jako součást eggenberského dědictví na rod Schwarzenbergů. V držení jejich krumlovské primogenitury setrvalo panství a později velkostatek až do vydání zákona známého jako „Lex Schwarzenberg“, tedy do roku 1947. Poměry poddaných zde byly vždy snesitelné a nikdy nevedly ke stížnostem, natož vzpouře. Vrchnost poskytovala lidem podporu například i při živelných pohromách.… číst dále
Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.
Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.
Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.
Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.
Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.
Štramberk je v mnoha ohledech jedinečné město. Jeho mohutná kamenná věž, vyhlížející už pěkných pár století daleko do kraje, má dar vábení. Nelze ji jenom tak uniknout. Jakmile jednou její volání vyslyšíte, lapne vás a už nepustí. Propadnete kouzlu tohoto města, jemuž se ne nadarmo říká Moravský Betlém.
|
Přihlášení |
