
Obec Střezimíř se nachází v okrese Benešov, 15 km severně od Tábora a 19 km jihozápadně od Sedlčan. Byla založena pravděpodobně v 11. století a první zmínka o ní je z roku 1219, kdy je na listině Přemysla Otakara I. podepsán jako svědek vladyka Předslav ze Střezimíře. Z pamětihodností kromě shora zmíněného kostela sv. Havla zde najdeme nedaleko od něj stojící barokní zámek a kapli sv. Vojtěcha; v bývalé nádražní budově je muzeum se základnou pro projížďky šlapacími drezínami. Nachází se v okolí křižovatky silnic III/1296, III/1209 a III/12139. Autobusová doprava je zajištěna s Jistebnicí, Táborem, Miličínem, Borotínem a Voticemi. Prochází tudy zelená, modrá a žlutá turistická stezka, cyklotrasy 11, 0075, GW Praha - Vídeň, 1059 a 1059A.
zmínka o něm z roku 1352. Přestavěn byl barokně v 17. století, upraven v roce 1908. Jednolodní kostel na obdélném půdoryse, s navazujícím pravoúhlým užším obdélným presbytářem s opěráky, hranolovou věží a s přístavkem obdélné sakristie na severní straně. Zachována hrotitá okna a profilovaný hrotitý vstupní gotický portál. Zastřešený je valbovou střechou s prejzy, věž oplechovanou stanovou střechou s makovicí a dvouramenným zdobeným křížem, sakristie pak pultovou střechou s prejzy. Presbytář je zaklenutý valeně se stýkajícími lunetami a se štukovými žebry na žulové konzoly ve tvaru lidských hlav; v jižní stěně gotické sedile. V severní stěně gotický obdélný sanktuář s trojlistou kružbou nad výklenkem a obdélný profilovaný portálek do sakristie; sakristie zaklenuta obdobně jako presbytář. Vítězný oblouk má hrotitý a profilovaný. Loď má strop a podstropenou kruchtu na jednom polygonálním sloupu. Zařízení: hlavní oltář s kopií obrazu Klokotské Panny Marie a dva boční barokní rámové oltáře z roku 1707; v presbytáři barokní oltář sv. Jana Nepomuckého se sochou v nice; cínová křtitelnice z roku 1704. Před vchodem do kostela na severní straně kamenný kříž z roku 1825. Dále zachován soubor 16 litinových křížů. Areál kostela je obehnán ohradní zdí s pilířovou bránou na severní straně (s terakotovými poprsími světců na vrcholu pilířů); na východní straně novodobý vjezd. Památkově chráněný od 3. 5. 1958..