
Obec Černovice se nachází v západní části Pelhřimovska při rozhraní kraje Vysočina a Jihočeského kraje. Obec leží jakoby v údolí mezi kopci v klidném prostředí nejzápadnější části Křemešnické vrchoviny. Zámek, který dnes slouží sociálním účelům je možno dobře vidět přímo ze silnice II/409 procházející Černovicemi od Chýnova na Kamenici nad Lipou.
Samotný zámek není přístupný, ale lze se projít v oboře přilehající k zámku. Obora má rozlohu 48 ha. Zajímavá je i tzv. Černá alej.
Severně od Černovic asi 2 km po červené značce se nachází vrch Svidník odkud je krásný výhled do okolí. Nebo můžete odbočit ke koupališti Klínot. Přes Černovice také vede úzkorozchodná dráha z Obrataně do Jindřichova Hradce, postavená v roce 1905.
Hlavní protáhlé průčelí je ve střední části dvoupatrové na obou stranách přilehají jednopatrové části, doplněné při vnějších okrajích hranolovými věžicemi. V jižní části zámku bývala kaple Narození Panny Marie a v ní za totality sklad uhlí a dnes kancelář..
Jako zakladatel zámku je některými autory uváděn Martin, jeden ze tří bratrů Paradiesů z Tyrol, kteří Černovice zdědili. Nastěhovat do nového zámku se měl již v roce 1641, zámek byl snad v té době jednokřídlý. Později je mezi vlastníky v první polovině 18. stol. vzpomínán Karel Josef Voračický z Paběnic a po něm František Karel Kinský. V této době je zámek jinými autory popisován jako patrová budova uzavřená zdí zesílenou v rozích rondely, s jedním křídlem s arkádami a ve druhém je popisována kaple. Ve druhé polovině 18. století patřili Černovice Štenberkům a byly připojeny k jejich žirovnickému panství. K rozšíření zámku došlo i počátkem 19. stol., v době kdy zámek patřil Vincentu Zessnerovi, hraběti ze Spitzenbegu a to v roce 1814. Poslední úpravy, měnící vzhled zámku, byly provedeny za knížete Heinricha Eduarda ze Schönburga roku 1841. Ve druhé polovině 19. stol. i počátkem 20. stol. se vlastnící střídali, ale k dalším významným změnám na vzhledu zámku již nedošlo.