Cihlový památník.
© Luboš Vacek, 09/2018
Vrch Homole (666 m n. m.) se nachází severovýchodně od Tábora a asi 6 km jižně vzdušnou čarou od Mladé Vožice. Je součástí tzv. Dubských vrchů, pásma kopců, které na severu ohraničují Pacovskou pahorkatinu. Jejich nejvyšší vrchol nese název Batkovy (724 m n. m.) a kolem něj byl r. 1994 vyhlášen Přírodní park Polánka. Park byl nazván podle gotické tvrze, jejíž zbytky jsou zachovány v osamělém hospodářském dvoře pod Homolí.
Vrch Homole leží nad vedlejší silnicí spojující Dolní Hrachovice na silnici II/137 poblíž Mladé Vožice a Chýnov na silnici I/19. Na vrcholu končí červená turistická značka. Asi 200 m pod ním je turistické rozcestí Pod Homolí, kde setkávají tři značené turistické trasy. Červená odtud vede přes obec Pohnánec do Mladé Vožice a žlutá přes Rodnou k zámku Radvanov. Modrá odtud vede dvěma směry: západním přes Dobronice u Chýnova ke Knížecímu rybníku u Tábora a východním přes Chotčiny do Dolních Hořic. Louky pod vrcholem Homole jsou vyhlášeny jako místo dalekého rozhledu, zejména západními směry.
Pomník se nachází na katastrálním území Dub u Ratibořských Hor. Kuželovitý sloup byl vystavěn na památku knížete Adama Františka Schwarzenberga (1680-1732). Jedná se o vzpomínku na prvního držitele chýnovského panství z rodu Schwarzenbergů, který tu prý rád obědval. Sloup je vyznačen již na vojenské mapě z druhé poloviny 18. století, je cihlový, z větší části pokrytý erodující omítkou. ...Na jeho jižní straně bývala pamětní deska o rozměrech 43 x 47 cm. Od památníku se do kříže rozbíhají aleje. Jde o vyvýšené místo s pěkným výhledem. Dne 10. června 1732 zmíněný Adam František jako jeden z nejbližších šlechticů a nejvyšší podkoní, doprovázel císaře Karla VI. na lovu jelenů v rámci tzv. Císařského honu na habsburském panství kolem Brandýsa nad Labem. Podle dobových pramenů došlo k chybě při rozestavění střelců. Když císař vystřelil na probíhajícího jelena, zasáhl knížete Adama Františka přímo do břicha. Kníže utrpěl vážná vnitřní zranění a okamžitě se odebral na brandýský zámek, kde následujícího dne zemřel. Na smrtelné posteli pronesl: „Řekněte císaři, že před ním padám na kolena a prosím ho, aby se ujal mé ženy, dítěte, lidí i poddaných a neopouštěl je. Je to už rozhodnutí nebes, že jsem byl Jeho Výsostí střelen. Po mém příchodu do nebe budu prosit Boha, aby se mu dostalo nástupce a dlouhé vlády. Ať císař nemá tento můj osud Čechům za zlé“. V držení rodové primogenitury setrvalo chýnovské panství do vydání zákona známého jako „Lex Schwarzenberg“, tedy do roku 1947..
