Radvanov

O vsi Radvanově a jejích majitelích je málo zpráv. Poprvé se připomíná v r. 1430 se svým majitelem Litvínem z Radvanova. R. 1552 je zmínka o bratrech Janu a Adamu z Radvanova, z nichž mladší Adam převzal dvůr.

R. 1698 prodal Jiří Lhotský ze Smyslova na Radvanově svému zeti Bedřichu Vavřinci Jeníkovi z Bratřic dvůr Radvanov. V zámku, který vystavěl Bedřichův syn Josef Jiří v pozdně barokním slohu, se narodil r. 1756 Jan Nepomucký Vojtěch Jeník z Bratřic. Po gymnaziálních studiích a na právnické fakultě v Praze se rozhodl pro vojenskou službu. Po šestnácit letech odešel v hodnosti setníka z armády a usadil se v Praze. Byl to pokrokový vlastenec, josefinista a milovník starých českých písemných památek. Ve svých zápiscích zachoval mnohé zprávy. Zemřel r. 1845 v Praze.

Sňatkem s Janovou sestrou Kateřinou získal Radvanov hrabě František Josef Vratislav z Mitrovic, po jehož smrti koupila statek r. 1797 v dražbě hraběnka Terezie Trautmannsdorfová, rozená hraběnka z Kokořova. Od r. 1804, kdy Radvanov získal budějovický měšťan a notář Josef Kalina, všichni další majitelé pocházeli z měšťanských vrstev a neměli o uchování vnější podoby pozdně barokního zámku zájem. To dosvědčuje poslední přestavba budovy z r. 1916 za majitele Otakara Tůmy. V r. 1935 dal tehdejší majitel Radvanova Horák z Prahy zasadit na průčelí zámku pamětní desku Jana Jeníka z Bratřic.

V l. 1945–1963 byl zámek ve správě Fondu národní obnovy, od r. 1963 jej vlastnila Česká katolická charita, která zámek upravila pro sociální potřeby.