© Jiří Čížek 05/2019
Rozsáhlá zřícenina hradu založeného po roce 1262 Benešem z Choustníka. Oldřich z Rožmberka hrad okolo roku 1430 přestavěl a v majetku jeho rodu se nacházel až do roku 1579. Již roku 1614 je uváděn jako pustý.
Choustník, hrad bergfritového typu, vyrostl v nejzápadnější části hřebene s množstvím výrazných skalních masívů v období před rokem 1282, kdy je prve zmíněn jako sídlo Beneše z Choustníka. Čtyřpatrovou hranolovou věž chránila hradba kopírující obvod tohoto skalního útvaru. V jeho západní části byla vystavěna budova paláce na půdorysu cca 20x10m. Zdi naznačující členění jeho interiéru do původních místností se zachovaly dodnes, stejně tak jako klenuté sklepení. Hradní věž byla přístupná právě z paláce, nynější vstup z úrovně nádvoří je až pozdějšího data. Vstupní brána stála otočena k východu, vedl k ní delší pozvola stoupajcí most, jehož pilíře jsou stále patrné. Perličkou tohoto sídla je fakt, že se jednalo to tzv. dvojhrad – dle smlouvy mezi pány z Choustníka doslova “hrad mezi sebou rozdělený”. Na části východní bašty vzniká nová menší věž, která tak posiluje obranyschopnost proti případnému útoku od východu. K ní přiléhá nová zástavba vedoucí až k již zmíněnému západnímu paláci. Z té se zachovala především severní (nádvorní) zeď, ve které můžeme obdivovat krásné kružbové žulové okno hradní kaple. Další přestavby se hrad dočkal až za Petra z Rožmberka – i když pod novým majitelem ztrácí rezidenční funkci, není rozhodně opomíjen, sídlí zde purkrabí. Pro posílení východní části hradu se buduje nová hradební zeď. Ta ve své majestátní výšce směřuje až k dalšímu skalnímu suku na východě, odkud se vrací zpět a uzavírá tak nově vzniklé nádvoří. Přístupová cesta z tého strany je nebezpečně pozvolná, je proto třeba stavět předsunuté opevnění. Zajímavé je, že východní část této 200 m dlouhá hradby nemá ochoz s cimbuřím – je podobně jako např. u nymburské fortifikace zakončena pouze strmou stříškou. Za husitských válek byl rožmberský hrad logickým trnem v oku táboritů, zvláště pak když leží pouhých 15 km daleko od města. Na hradě se usilovně pracuje na zdokonalení… číst dále
Mass, Turyna Petr, 28.5. 2002
popis
Choustník Hrad. I. Popis, chování jeho; zbroj na něm.
Od Radenína, Křeče a Černovic táhne se dlouhá, holá, místy i lesem porostlá výšina k jihu; z ní vychází k západu táhlý, strmý a lesem porostlý hřbet, jehož ukončení se u lidu „Starým Fusníkem“ nazývá. Hřbet tento daleko v okolní krajině, a to na kolik mil viděti jest, avšak ne vždy zřetelně. Neboť před deštěm jest hřbet tento jako v kouři, a krajané okolní vědí pak dobře, že bude brzo pršeti; avšak po dešti pomine modravá barva hory jak by uťal, a dobře lze z dálí rozeznati zelenou barvu lesův a zasvitne-li slunce se strany západní, viděti jest mocná skaliska hory a na jejím konci probleskují šedé zříceniny hradu Choustníka. Přiblížíme-li se ke hradišti, podivíme se jednak tomu množství balvanův na úpatí hory rozsypaných, jednak skaliskům takořka na sobě nametaným, na nichž strmí palác starého hradu. Pevný ten hrad byl po způsobu středního věku upraven nade vši chválu lidskou. Na třech stranách spadá hora… číst dále
A. Sedláček, Hrady, zámky a tvrze Království českého 4, 20.5. 2019
historie
Historie a popis hradu
Hrad založil po roce 1262 Beneš, když získal od krále zdejší zboží výměnou za Poděbrady. Poté se po hradě psal. Jeho potomci v roce 1322 postoupili Choustník Rožmberkům. Tehdy již bylo jeho jádro rozděleno na dvě části. Oldřich z Rožmberka hrad okolo roku 1430 přestavěl a v majetku jeho rodu se nacházel až do roku 1579. Již roku 1614 je uváděn jako pustý. Dispozice je tvořena rozsáhlým předhradím a dvojitým jádrem. Toto členění, které zřejmě nebylo původně zamýšleno, hrad získal záhy po svém založení, kdy se stal sídlem dvou příslušníků rodu. Rozměrné předhradí opevňovala vysoká hradba, která posléze na východní straně nenesla ochoz a byla ukončena pouze stříškou. Mohla v dnešní podobě vzniknout až dalším vývojem, nejspiše po získání hradu Rožmberky. Hospodářské budovy se kumulovaly za vstupem na severní straně a dnešní zříceniny zde mohou pocházet pravděpodobně až z mladších fází života objektu. Přístupová cesta se v předhradí otáčela… číst dále
28.5. 2002
Další texty historie
Dějiny hradu
A. Sedláček, Hrady, zámky a tvrze Království českého 4, 20.5. 2019
pověsti
Zlaté žebří
Mezi rytíře, kteří si nejstatečněji počínali před městem Milánem, když k němu přitrhli s udatným králem Vladislavem na pomoc císaři Bedřichu Rudobradému, náležel i Jetřich z Choustníka. Milánští pozorovali odvážné činy Čechů, kteří se přeplavili přes rozvodněnou řeku Adiži a zmocnili se mostu přes ni vedoucího, i pocítili před nimi opravdovou hrůzu. Když si Čechové, tábořící před městskou branou, opékali na rožních těsto, domnívali se, že pekou malé děti, a měli je za lidojedy. Pevné hradby, jimiž byl Milán obehnán, dodávaly obyvatelům útěchy, že bude hrozící pohroma od města odvrácena, pokud jim nedojdou zásoby jídla. Odvážní rytíři se však nezastavili před touto překážkou a rozhodli se, že se zmocní města útokem. Přichystali si žebříky, zakryli si obličeje škraboškami – a v nečekané chvíli udeřili na město. Přistavili k hradbám žebříky, a než se překvapení Vlaši vzpamatovali, octli se na hradbách. První Jetřich z Choustníka… číst dále
Josef Pavel, Pověsti českých hradů a zámků., 4.11. 2002
Další texty pověsti
