
Kostel je přibližně orientovaná stavba s obdélnou lodí (13,6x9,45m), čtvercovým odsazeným presbytářem (6,3x6,2m). V koutě mezi závěrem a lodí byla dodatečně přistavěna obdélná sakristie. Asi 10 metrů východně od kostela je samostatně stojící zděná hranolová zvonice. Loď je přístupná od jihu hrotitým gotickým portálem bez profilace krytým drobnou čtvercovou předsíní. Ve 2. polovině 19. století byla zaklenuta čtyřmi poli české placky oddělenými pásy, v šířce západního pole je na třech obloucích vynesena kruchta s varhany datovanými do r. 1899. Okna jsou obdélná zakončená půlkruhem.
Presbytář je zaklenut křížovou klenbou s klínovými žebry bez konzol s kruhovým svorníkem. Okno v jižní zdi shodné s okny v lodi, ve východní zdi lomené okno s nosíkem ve vrcholu. Sakristie zaklenutá valeně, k ní by se mohla vztahovat zmínka z 18. století o starobylé kapli sv. Petra a Pavla.
Mobiliář převážně barokní – hlavní oltář z roku 1731 s novodobým obrazem Narození P. Marie a sochami sv. Maří Magdaleny, sv. Petra, sv. Pavla, sv. Barbory a sv. Kateřiny po stranách. Po stranách vítězného oblouku jsou boční oltáře, vpravo sv. Jana Nepomuckého z r. 1700 a vlevo s Kalvárií a sochami P. Marie, sv. Maří Magdaleny a sv. Jana Evangelisty.
století s dodatečně přistavěnou sakristií). Za husitských válek jej pobořili a vypálili husité. V roce 1365 je kostel uváděn jako farní. Ve 2. polovině 14. století vznikla klenba presbytáře a hrotitý triumfální oblouk. Loď kostela byla rozšířena v 15. století, jižní předsíň byla doplněna pravděpodobně v 16. století. Roku 1673, 1734 a 1768 byl kostel opravován. Poslední výraznější stavební úpravy proběhly ve druhé polovině 19. století. Dnes je kostel v církevních katalozích uváděn pouze jako kaple a se zasvěcením sv. Petra a Pavla. Patří do farnosti Věžná, která je spravována excurrendo z farnosti v Černovicích.