Pacov

Na konci 13. století zde sídlil Čéč z Pacova. Ve 14. století měl Pacov král Jan Lucemburský, který jej zastavil r. 1345 Petru z Rožmberka. Po vyplacení ze zástavy získal statek jihočeský rod Vchynů Ravižce z Pacova. R. 1394 měl Pacov Hynek Tluksa z Čechtic, ale r. 1401 jej prodal bratrům Petru a Janu Malovcům. Petr Malovec byl pověstný svými spory s Jindřichem z Dubé, jež musela ukončit zemská hotovost, která oblehla pacovskou tvrz i městečko a Petr Malovec se vzdal. V husitské době bojoval na katolické straně, jeho vnuk Jan se však zúčastnil s králem Jiřím z Poděbrad bojů proti panské jednotě. Za Malovců byla pacovská tvrz neznámo kdy přestavěna. Janovým synem Pavlem vymřeli pacovští Malovcové r. 1515 po meči. Jeho dcery Alžběta a Markéta prodaly r. 1528 pacovské panství, tvrz s dvorem a pivovarem, městečko Pacov a 18 vesnic Václavu Robmhápovi ze Suché. Od jeho syna Zikmunda koupil pak Pacov r. 1550 Oldřich Španovský z Lisova. Po jeho smrti (1553) a skončení poručnické správy vdovy Magdalény z Eincingu došlo k dělení (1559) majetku mezi pět Oldřichových synů. R. 1584 se stal majitelem celého panství Michal. Zastával významné funkce v zemské správě, nejprve jako královnin podkomoří (1570 - 1575) a v l. 1576 - 1596 jako nejvyšší písař zemský. V l. 1575 - 1585 se zúčastňoval četných jednání mezi stranou katolickou a evangelickou, byl horlivým zastáncem evangelíků. Za něho byla pravděpodobně pacovská tvrz přestavěna na zámek. Jeho syn Mikuláš prodal panství r. 1616 Anastazii Vítové ze Rzavého. Jejímu synu Ladislavovi byl Pacov pro účast na českém stavovském povstání z l. 1618 - 1620 v r. 1622 zkonfiskován. V r. 1623 získala Pacov Ladislavova švagrová Anna Markéta Šléglová, rozená z Vrtby. R. 1630 koupil Pacov Jan starší Černín z Chudenic spolu se svou manželkou Zuzanou, rozenou Homutovou z Harasova. Ovdovělá Zuzana prodala r. 1643 pacovské panství svému zeti, manželu své dcery Elišky Johanky, císařskému generálu Zikmundu Myslíku z Hiršova. Po jeho smrti (1666) spravovala panství jeho druhá manželka Johanka Eusebie Barbora, rozená hraběnka ze Źďáru, a po její smrti připadlo (podle generálovy poslední vůle) klášteru karmelitánů na Malé Straně v Praze. Karmelitáni přestavěli zámek v klášter v barokním slohu, vybudovali při něm kostel sv. Václava a v r. 1708 se do Pacova přistěhovali. R. 1787 byl klášter zrušen a jeho majetek připadl náboženskému fondu. V r. 1835 koupili pacovské panství s vesnicemi Roučkovice, Samšín, Cetoraz, Bedřichov, Zhořec a Salačova Lhota Maximilián Bedřich Gudenus a jeho manželka Otýlie z Mirbachu. Po nich následovala od r. 1844 knížata Löwenstein-Wertheim-Freudenbergové. V 70. letech 19. století získal pacovský velkostatek vídeňský advokát dr. Adolf Weiss, jehož rodu patřil Pacov do r. 1945. V té době měl zámek ještě čtyři křídla, která uzavírala nádvoří. V severním křídle byla škola, ve východním křídle bydlel učitel. Refektář propůjčoval majitel velkostatku pacovským ochotníkům k provozování divadelních představení až do r. 1926. Akademický malíř Jan Vojna vymaloval na stopě refektáře alegorii Libušina soudu a po stranách portréty předních českých dramatických spisovatelů Josefa Kajetána Tyla a Václava Klimenta Klicpery. V r. 1884 bylo po požáru zbořeno východní křídlo zámku. V této dnes již neexistující části zámku se narodil v r. 1864 básník Antonín Sova. Zámek uzavírá horní část náměstí, od něhož je oddělen malým parkem, založeným ještě karmelitány. Nejstarší částí objektu je jeho západní část, v severním křídle jsou zachovány klenuté sklepy, zbytky opevnění a přízemí původní válcové věže. Kolem zámku býval příkop, dnes ještě patrný na západní straně. Na východní straně se zachoval pouze název Na valech. Zámek v Pacově je majetkem československého státu. V části zámku je dnes sídlo městského úřadu (redakce hrady.cz).

Na stavbě kláštera se v roce 1739 podílel i Kilián Ignác Dienzenhofer. Po zrušení kláštera v roce 1785 prošel kostel několika úpravami, v roce 1898 byl upraven interiér a v roce 1936 vnějšek kostela. Od roku 1947 jej užívala církev Československá. Zatím poslední významnou opravou kostel prošel na počátku 21. století. Průčelí kostela zdobí řada plastik z roku 1732, pocházející snad z dílny J. A. Quitainera – sv. Václav, sv. Terezie a sv. Jan od Kříže (patroni karmelitánů), Panna Maria, sv. Anna a sv. Jáchym. Nad vchodem je znak Zikmunda Jana Myslíka z Hiršova, který Pacov karmelitánům věnoval..