Původní kostel v Těchobuzi byl podle některých www stránek asi románský, přestavěn goticky a později renesančně. Ve 2. pololetí 17. století přestavěn (či nově postaven) do dnešní raně barokní podoby. Hlavní oltář a kazatelna klasicistní. Okolo kostela se původně nacházel hřbitov.
Hlavní obrázek místa
© Alena Volná, 09/2013
Obec Těchobuz se nachází 8 km severozápadně od Pacova a 10 km jihovýchodně od Mladé Vožice. Kostel sv. Marka se nachází v centru obce, 50 m jižně od obecního úřadu, naproti zvonici.
Pavel Vítek, 25.11. 2011
popis

Kostel sv. Marka v Těchobuzi je jednolodní obdélníková stavba. Presbytář pravoúhlý a po jeho pravé straně vystavěna čtvercová sakristie s oratoří v patře. Západní průčelí kostela je završeno volutovým štítem. Hlavní oltář a kazatelna jsou klasicistní a pocházejí z pol. 19. století. Vpravo v kostelní lodi je umístěn náhrobník Antonína z Těchobuze vytesaný z červeného mramoru s reliéfem spícího Chrona. Okolo kostela se původně nacházel hřbitov. Počátkem 19. stol. byl hřbitov u kostela zrušen a přenesen severně od obce k silnici do Velkého Ježova.

Pavel Vítek – zdroj: Kolektiv vědeckých pracovníků Ústavu teorie a dějin umění ČSAV v Praze, Umělecké památky Čech 4 (T – Ž), Academia Praha 1982, 25.11. 2011

historie

První písemná zpráva o obci Těchobuz pochází z roku 1352. Kdy byl kostel sv. Marka v Těchobuzi postaven, není přesně známo. První písemná zmínka o kostele je z roku 1365. Umělecko-historická literatura jej považuje za raně barokní novostavbu, některé internetové stránky bez uvedení zdroje uvádějí, že původní stavba byla zřejmě románská, neboť gotická část spočívá na románský základech. Později došlo k přestavbě kostela v renesančním slohu. V roce 1603 byla postavena odděleně od kostela zvonice. Současnou podobu získal kostel při své poslední přestavbě, která proběhla v 2. pol. 17. stol.

Pavel Vítek – zdroj: Kolektiv vědeckých pracovníků Ústavu teorie a dějin umění ČSAV v Praze, Umělecké památky Čech 4 (T – Ž), Academia Praha 1982, 25.11. 2011

Půdorys místa

půdorys kostela
© Josef Soukup: Soupis památek historických a uměleckých v Království Českém, sv. 18 Politický okres Pelhřimovský, Archaelogická komise při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, Praha 1903
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Vysočina,  Pelhřimov  (PE), Těchobuz

Místa v okolí

 zvonice
 Těchobuz
 špýchar
 Hacpurek
 Bedřichov
 Vodice
 kostel sv. Václava
 Šohajův dům
 panský pivovar
 kostel sv. Barbory
 synagoga
 děkanství
 socha sv. Václava
 Pacov
 boží muka sv. Rocha
 Elbančice
 židovský hřbitov
 Radvanov
 kaple sv. Anny
 Radvanov
 Lukavec
 židovský hřbitov
 kostel sv. Václava
 židovský hřbitov
 Zátiší
 Pechburg
 Šelmberk
 Mladá Vožice
 panský pivovar
 solnice
 kostel sv. Martina
 Mladá Vožice
 kostel sv. Prokopa
 Vyklantice
 kaple sv. Magdaleny
 Dolní Hořice
 Dolní Hořice
 kostel sv. Mikuláše
 Polánka
 židovský hřbitov
 Proseč u Pošné
 Kámen
 Načeradec - zámek
 Načeradec
 Chýnovská jeskyně
 kostel sv. Jiří
 Sudkův Důl
 Kamberk
 Nový Dvůr
 Březina
 Konipas
 Dub
 Údolský hrádek
 židovský hřbitov
 kaple
 Hořepník
 boží muka
 Býkovická skála
 fara
 Kovářka
 návesní kaple
 Pravonín
 kostel sv. Kateřiny
 židovský hřbitov
 Chýnov
 Hroby
 Bílkův dům
 Růžkovy Lhotice
 židovský hřbitov
 synagoga
 kostel sv. Jakuba
 židovský hřbitov
 Velký Blaník
 pivovar
 socha Panny Marie
 socha sv. Václava
 Čechtice
 Čížkov
 židovský hřbitov
 kostel sv. Václava
 Libouň
 kostel sv. Martina
 kaplička U Kněžny
 Onšov
 Zvěstov
 synagoga
 boží muka
 boží muka
 Křivsoudov
 radnice
 Křivsoudov
 Odlochovice
 židovský hřbitov
 Proseč-Obořiště
 Ratměřice
 kostel sv. Havla
 Alberovice
 Kozí hrádek
Základní informace místa
ID místa: 10534
Typ místa: sakrální památky
Podkategorie: kostel, chrám
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: příležitostně
Uveřejněno: 25.11.2011
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Pohádkovému Jičínu předcházela jedna z největších katastrof 17. století

Hrady a zámky

Kdo by neznal hlavní město pohádek, Jičín! Město nacházející se v ráji, tedy v tom Českém ráji. Žil zde loupežník Rumcajs se svou rodinou. Tyto pohádkové postavičky milovaly celé generace nejen dětí a v městě Jičíně na ně narazíte téměř na každém kroku.

Pěšky po Hadriánově zdi na severu Anglie

Cestování

Velká čínská zeď je přece jen trochu daleko, zato ta anglická je o hodně blíž. Také je o 8642 km kratší, což je úleva. Takže můžeme vyrazit a klidně ji celou projít, když jsme si to takhle zkrátili.

Enclos paroissial - unikát z konce světa

Cestování

Bretaň, magická „Malá Británie“, opředená keltskými legendami, plná megalitických památek i úchvatných přírodních scenerií, toho má návštěvníkům opravdu hodně co nabídnout. Jeden pozoruhodný architektonický prvek – enclos paroissial (ohrazené farní areály) – však naleznete jen zde, v oblasti Finistère, tedy na konci světa.

Čertovy hlavy – tváře vytesané do horniny – druhé největší na světě

Zajímavosti

Středočeská obec Želízy je tak malá, že nebýt jedné skutečnosti, určitě byste ji přehlídli. Nachází se ve Středočeském kraji v okrese Mělník. Nad touto vesničkou se klene borový les, z nějž se již téměř 180 let dívají do kraje dvě obří hlavy čertů. A když říkám obří, myslím opravdu obří. Velikost těchto pískovcových reliéfů překonala pouze jediná skulptura světa, a to sousoší čtyř amerických prezidentů v Jižní Dakotě.

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

reklama