Původní kostel v Těchobuzi byl podle některých www stránek asi románský, přestavěn goticky a později renesančně. Ve 2. pololetí 17. století přestavěn (či nově postaven) do dnešní raně barokní podoby. Hlavní oltář a kazatelna klasicistní. Okolo kostela se původně nacházel hřbitov.
Hlavní obrázek místa
© Alena Volná, 09/2013
Obec Těchobuz se nachází 8 km severozápadně od Pacova a 10 km jihovýchodně od Mladé Vožice. Kostel sv. Marka se nachází v centru obce, 50 m jižně od obecního úřadu, naproti zvonici.
Pavel Vítek, 25.11. 2011
popis

Kostel sv. Marka v Těchobuzi je jednolodní obdélníková stavba. Presbytář pravoúhlý a po jeho pravé straně vystavěna čtvercová sakristie s oratoří v patře. Západní průčelí kostela je završeno volutovým štítem. Hlavní oltář a kazatelna jsou klasicistní a pocházejí z pol. 19. století. Vpravo v kostelní lodi je umístěn náhrobník Antonína z Těchobuze vytesaný z červeného mramoru s reliéfem spícího Chrona. Okolo kostela se původně nacházel hřbitov. Počátkem 19. stol. byl hřbitov u kostela zrušen a přenesen severně od obce k silnici do Velkého Ježova.

Pavel Vítek – zdroj: Kolektiv vědeckých pracovníků Ústavu teorie a dějin umění ČSAV v Praze, Umělecké památky Čech 4 (T – Ž), Academia Praha 1982, 25.11. 2011

historie

První písemná zpráva o obci Těchobuz pochází z roku 1352. Kdy byl kostel sv. Marka v Těchobuzi postaven, není přesně známo. První písemná zmínka o kostele je z roku 1365. Umělecko-historická literatura jej považuje za raně barokní novostavbu, některé internetové stránky bez uvedení zdroje uvádějí, že původní stavba byla zřejmě románská, neboť gotická část spočívá na románský základech. Později došlo k přestavbě kostela v renesančním slohu. V roce 1603 byla postavena odděleně od kostela zvonice. Současnou podobu získal kostel při své poslední přestavbě, která proběhla v 2. pol. 17. stol.

Pavel Vítek – zdroj: Kolektiv vědeckých pracovníků Ústavu teorie a dějin umění ČSAV v Praze, Umělecké památky Čech 4 (T – Ž), Academia Praha 1982, 25.11. 2011

Půdorys místa

půdorys kostela
© Josef Soukup: Soupis památek historických a uměleckých v Království Českém, sv. 18 Politický okres Pelhřimovský, Archaelogická komise při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, Praha 1903
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Vysočina,  Pelhřimov  (PE), Těchobuz

Místa v okolí

 zvonice
 Těchobuz
 špýchar
 Hacpurek
 Bedřichov
 Vodice
 kostel sv. Václava
 panský pivovar
 Šohajův dům
 kostel sv. Václava
 Pacov
 socha sv. Václava
 děkanství
 synagoga
 kostel sv. Barbory
 boží muka sv. Rocha
 Elbančice
 židovský hřbitov
 Radvanov
 Lukavec
 Radvanov
 kaple sv. Anny
 židovský hřbitov
 kostel sv. Václava
 židovský hřbitov
 boží muka
 Zátiší
 Pechburg
 Šelmberk
 Mladá Vožice
 panský pivovar
 kaplička
 solnice
 Mladá Vožice
 kostel sv. Martina
 socha sv. Václava
 kostel sv. Prokopa
 Vyklantice
 kaple sv. Magdaleny
 Dolní Hořice
 Dolní Hořice
 kostel sv. Mikuláše
 Polánka
 židovský hřbitov
 Kámen
 Proseč u Pošné
 Chýnovská jeskyně
 Načeradec - zámek
 Načeradec
 Sudkův Důl
 kostel sv. Jiří
 Kamberk
 Nový Dvůr
 Březina
 Konipas
 kaple
 Dub
 Údolský hrádek
 židovský hřbitov
 Hořepník
 kaple
 boží muka
 Kovářka
 fara
 Býkovická skála
 Pravonín
 návesní kaple
 kamenná kašna
 Chýnov
 židovský hřbitov
 kostel sv. Kateřiny
 Hroby
 Bílkův dům
 Růžkovy Lhotice
 židovský hřbitov
 Velký Blaník
 židovský hřbitov
 kostel sv. Jakuba
 synagoga
 socha sv. Václava
 socha Panny Marie
 pivovar
 Čechtice
 Čížkov
 kostel sv. Václava
 židovský hřbitov
 Libouň
 kostel sv. Martina
 Zvěstov
 Onšov
 kaplička U Kněžny
 synagoga
 boží muka
 boží muka
 Křivsoudov
 radnice
 Křivsoudov
 Odlochovice
 kaplička
 židovský hřbitov
 Proseč-Obořiště
 Ratměřice
 kostel sv. Havla
 Alberovice
 Kozí hrádek
Základní informace místa
ID místa: 10534
Typ místa: sakrální památky
Podkategorie: kostel, chrám
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: příležitostně
Uveřejněno: 25.11.2011
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Začátek anglonormanské invaze do Irska v letech 1169-1170

Hrady a zámky

V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

Naposledy navštívené

reklama