kostel sv. Erasma

Kostel je orientovanou zděnou jednolodní stavbou z lomového kamene, v jádru gotický (presbytář, portálek na jižní straně lodi), s odsazeným obdélným presbytářem s opěráky v nárožích, s hranolovitou věží v západním průčelí a s drobnou sakristií na severní straně. Roku 1888 byl kostel přestavbou rozšířen – loď byla prodloužena o 6 m, původní západní štít s gotickou růžicí byl zbourán a byla přistavěna pseudogotická věž.

Klenba presbytáře je z období kolem roku 1375. Presbytář, zvenčí pravoúhlé zakončený, je uvnitř zakončený šestiboce, sklenutý jedním polem křížové klenby a paprsčitě v závěru, na žebrech hruškového profilu, šikmé paprsky žeber vytvářejí v obou východních rozích trojúhelníková pole. Terčové svorníky zdobí reliéf hlavy Ježíše Krista a Ducha svatého v podobě holubice. Ve východní zdi je sanktuář (1,10 x 0,46 m) rámovaný ostěním hruškového profilu, rám přechází v štít zakončený křížem, s původní kovanou mřížkou.

Presbytář s lodí spojuje původně neokosený lomený vítězný oblouk. Do roku 1854 měla loď starý deskový strop, původně vymalovaný modře se zlatými hvězdami (později bílý). Strop byl r. 1854 snesen a nahrazen novým rákosovým. Toho roku byly při bílení kostela objeveny na stěnách i klenbách presbytáře nástěnné malby ze 14. století. Fresky zobrazují Zvěstování Panny Marie, Narození Páně s modlícími se pastýři a příchod Tří králů, sv. Jeronýma s knihou (zapisujícího zázrak vtělení syna Božího), seslání Ducha svatého (Duch sv. v podobě holubice se vznáší nad postavami dvanácti apoštolů), bičování Ježíše Krista, smrt Ježíše Krista na kříži, umučeného Ježíše Krista, Vzkříšení Páně a jeho Nanebevstoupení. Stěny jsou v dolní a horní části ozdobeny malovaným ozdobným byzantským pásem. Na klenbě je slunce, měsíc a hvězdy, v polích gotického sklenutí jsou vymalovány symboly čtyř evangelistů – anděl, lev, vůl a orel.

Původní dřevěná kruchta byla později nahrazena zděnou. V jižní stěně lodi je vysoký hrotitý portálek s ostěním profilovaným výžlabky a masivním hruškovým prutem. Uprostřed kostelní lodi je pod podlahou hrob, kde je prý pohřben rytíř Man, zakladatel nedaleké Manovy Lhoty. Z období středověku je gotická pískovcová křtitelnice zdobená po obvodu reliéfními lupeny.

Zařízení kostela je převážně pseudogotické. Interiér kostela byl upraven do současné podoby v l. 1893–1904 za faráře a akademického malíře P. Eduarda Neumanna, který navrhl podobu hlavního oltáře, namaloval 14 obrazů křížové cesty a navrhl pět velkých barevně zdobených oken a dvě malá (také financoval jejich výrobu).

Ve věži, postavené r. 1888 (a v malé vížce nad presbytářem) jsou zavěšeny zvony, které patří k nejstarším v Čechách:

velký (výška i průměr 0,83 m) s hladkým pláštěm (gotický nápis) z konce 15. století;

menší (výška 0,75 m, průměr 0,83 m) s renesančním nápisem a reliéfem Kalvárie, ucha s pletencem z roku 1538 (?);

dále zvon „Klášterník“, který sem měl být přivezen ze zrušeného kostela sv. Máří Magdalény (výška 0,59 m, průměr 0,61 m) hladký, u koruny zdobený gotickým nápisem z konce 14. nebo počátku 15. století;

zvon „Maria“ (výška 0,24 m, průměr 0,26 m) s hladkým pláštěm, zdobený gotickým nápisem, z 15. století;

sanktusník z roku 1890, který odlil J. Diepoldt v Praze.

Před kostelem je kamenný krucifix (2,5 m vysoký) z roku 1797.