Kostel sv. Erasma, Rohozná

Gotický kostel byl postaven na poč. 14. stol., zmiň. až r. 1349. R. 1835 opraven, r. 1888 pseudogot. přestavbou rozšířen (prodloužena loď, přistavěna věž). Pův. got. presbytář s pozůstatky fresek (14. stol.), gotická křtitelnice, zvony z konce 14. a 15. stol. Zařízení kostela převážně pseudogotické.

kostel od jihovýchodu

© Pavel Zany Komárek 03/2012

Gotický kostel byl postaven na počátku 14. století. V písemných pramenech se prvně objevuje až roku 1349, při žádosti o obsazení zdejší fary. Původně se kolem kostela rozkládal hřbitov. Po roce 1620 se kostel stal filiálním farnosti Svojanov. Není zcela jisté, od kdy je kostel zasvěcen sv. Erasmu, je pravděpodobné, že původně byl zasvěcen Panně Marii. Zasvěcení se snad změnilo r. 1722 (tímto rokem je datován obraz sv. Erasma). V Rohozné se dodnes slaví dvě poutě, jedna na svátek narození Panny Marie (8. září) a druhá na svátek sv. Erasma (2. června). Roku 1835 byl kostel opraven. Farním se stal opět roku 1875. R. 1855 byly při malování kostela objeveny fresky ze 14. století, které byly později zabíleny. Roku 1866 byla zbourána původní dřevěná, samostatně stojící zvonice. Roku 1888 byl kostel rozšířen přestavbou, byla prodloužena loď a k západnímu průčelí byla přistavěna hranolovitá ...

E. Horáková podle Umělecké památky Čech 3., Emanuel Poche a kol., nakl. Academia; http://www.rohozna.cz, 26.2. 2012

historie

Sv. Erasmus, biskup a mučedník – životopis, atributy

Svatý Erasmus (narozen patrně ve 3. století v Antiochii, zemřel asi r. 303) biskup a mučedník, je jedním ze 14 svatých pomocníků v nouzi. O jeho životě toho není mnoho známo, o to více o něm ale existuje legend. Jeho příběh se začíná vypravovat v době, kdy byl biskupem v Antiochii (území dnešní Sýrie). Kvůli krutému pronásledování křesťanů za římského císaře Diokleciána odešel ze své diecéze a žil 7

E. Horáková podle http://catholica.cz, http://www.abcsvatych.com, 22.9. 2012

pověsti

Pověst o léčivé síle zdejšího zvonu

Traduje se, že pokud ve svátek Máří Magdalény zvoní na zdejší zvon "umíráček" (pocházející prý ze zrušeného kostela sv. Maří Magdaleny poblíž Hlásnice) chromý nebo neduživý, uzdraví se.

E. Horáková podle Památky archeologické a místopisné I., Karel Vladislav Zap, Muzeum král. Českého r. 1855, 21.9. 2012

Pověst o zázračném obrazu Panny Marie

V kostele je obraz Panny Marie, držící na ruce malého Ježíška, který proslul mezi lidmi a svého času se kvůli němu stal kostel velmi oblíbeným poutním místem. Legenda vypráví, že když nově vytvořený obraz vezl do kostela vozka od malíře z nedaleké obce, byla zdejší horská oblast zasažena povodní. Vozka vjel na most, když přišla velká voda a most před vozem i za vozem strhla – jen prostřední díl, na

E. Horáková podle Památky archeologické a místopisné I., Karel Vladislav Zap, Muzeum král. Českého r. 1855, 22.9. 2012

popis

Kostel je orientovanou zděnou jednolodní stavbou z lomového kamene, v jádru gotický (presbytář, portálek na jižní straně lodi), s odsazeným obdélným presbytářem s opěráky v nárožích, s hranolovitou věží v západním průčelí a s drobnou sakristií na severní straně. Roku 1888 byl kostel přestavbou rozšířen – loď byla prodloužena o 6 m, původní západní štít s gotickou růžicí byl zbourán a byla

L.H., E. Horáková podle Umělecké památky Čech 3., Emanuel Poche a kol., nakl. Adademia; Katalog gotické architektury v České republice do husitských válek, Dobroslav Líbal, nakl. Unicornis 2001; Památky archeologické a místopisné I., Karel Vladislav Zap,, 23.2. 2012

Půdorys místa

půdorys kostela
© Zdeněk Wirth: Soupis památek historických a uměleckých v Království Českém, sv. 22 Politický okres poličský, Archaelogická komise při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, Praha 1906