Barokní, 22 metrů vysoký morový sloup z let 1727–31 je považován za vrcholné dílo tohoto druhu v Čechách. Jeho autorem je J. F. Pacák z Litomyšle. Ústřední socha P. Marie je ve výklencích, na římse a balustrádě doplněna reliéfy a plastikami 9 světců.
22 metrů vysoký pískovcový sloup má půdorys stupňovitě se zužujícího trojúhelníku s otupenými rohy. Kolem podstavce je balustráda, kterou zdobí sochy sv. Josefa, sv. Anny a sv. Jáchyma. Ve výklencích podstavce jsou sochy sv. Václava, sv. Víta a sv. Floriána. Na profilované římse stojí sochy sv. Karla Boromejského, sv. Šebestiána a sv. Rocha. Nad nimi jsou jsou tři mariánské reliéfy v kartuších. Sloup je zakončen trojbokým štíhlým jehlancem pokrytým obláčky s andílky a sochou Panny Marie se svatozáří dvanácti hvězd, stojící na půlměsíci a zeměkouli.
© Milan Caha (zdoj: POCHE, E.: Umělecké památky Čech 3. P - Š. Academia, Praha 1980), 3.12. 2010
Barokní mariánský morový sloup byl vytvořen v letech 1727–31 jako poděkování za ochranu města při morové epidemii v roce 1713. Jeho autorem je Jiří František Pacák z Litomyšle. Sloup je považován za jedno z vrcholných barokních děl svého druhu v Čechách. Podle starší literatury se na architektonické koncepci díla podílel i přední český architekt František Maxmilián Kaňka, novější literatura však jeho účast již neuvádí. V letech 1742–43 byl sloup z dosud nevyjasněných důvodů rozebrán a znovu sestaven. Jedna z hypotéz hovoří o tom, že byl příliš vysoký a chyběla mu stabilita. Pravděpodobnější však je, že příčinou byla stavba nové radnice v jeho bezprostředním sousedství. Opravami prošel v prvé třetině a na konci 19. století, v roce 1942, na konci 20. století a poslední šest let trvající rekonstrukce byla završena v listopadu 2018. Mimo jiné byly čtyři nejohroženější sochy světců nahrazeny kopiemi…
číst dále
© Milan Caha (zdoj: POCHE, E.: Umělecké památky Čech 3. P - Š. Academia, Praha 1980 a Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v okrese Svitavy : příloha časopisu Zprávy památkové péče, roč. 57), 3.12. 2010