© Luděk Vláčil 08/2019
Hlavní dominantou západomoravského města Bystřice nad Pernštejnem je farní kostel sv. Vavřince stojící v dolní části Masarykova náměstí. Nedaleko je kašna s pískovcovým sousoším sv. Cyrila a Metoděje. Na opačném konci náměstí je mariánský sloup. V centru se také zachovalo několik měšťanských domů a stará radnice v níž je městské muzeum a informační centrum. Na hřbitově v Novoměstské ulici se nachází filiální kostel Nejsvětější Trojice, který je k bohoslužebným účelům používán jen občasně.
Městem prochází silnice I/19 ze Žďáru nad Sázavou do Kunštátu, silnice II/388 z Víru do Bohdalova a přichází sem silnice II/357 z Jimramova. Město má na jižním okraji nádraží na trati 251 ze Žďáru nad Sázavou do Tišnova a Brna. Přicházejí sem i turisticky značené stezky: červená ze Zvole, modrá od zříceniny Aueršperku a z opačné strany od Nedvědice a žlutá ze Štěpánova nad Svratkou, příp. Dalečína.
Bystřice pojmenovaná po místní říčce Bystřici je písemně doložená od roku 1298. V roce 1580 byla povýšena Rudolfem II. na město. V 16. století tvořili velkou část obyvatelstva evangelíci a od roku 1609 vlastnil zdejší panství Jan Čejka z Olbramovic rovněž evangelík. ...Právě on nechal v letech 1613-1615 postavit pro místní evangelíky, přesněji pro místní luteránskou komunitu, kostel Nejsvětější Trojice. Kostel s poměrně skromným interiérem byl vystavěn ještě v pozdně gotickém slohu. Loď byla plochostropá s trámovým podhledem, presbytář byl zaklenut renesanční výsečovou klenbou s hřebínky na hranách. Právě tyto části zůstaly i v současné podobě kostela. Po porážce stavovského povstání (1620), byl Jan Čejka z Olbramovic v létě roku 1621 zatčen a veškerý majetek připadl koruně. Již na počátku rekatolizace, roku 1622, byl luteránský kostel zrušen a v roce 1627 změněn na kostel hřbitovní. Až roce 1719 byl definitivně předán katolíkům a nově posvěcen. V roce 1735 došlo k úpravám původní stavby, když kostelní loď byla zaklenuta valenou klenbou s výsečemi a byly proraženy boční vstupy. Zajímavostí tohoto hřbitovního kostela je mramorový náhrobek s již nečitelným gotickým nápisem a znakem dvou zkřížených seker a dále hrobka pod lodí, kterou zde nechal roce 1735 vybudovat Arnošt Matyáš Mitrovský. Jednotliví členové tohoto rodu však byli v průběhu 18. století pohřbeni na různých jiných místech, rodová hrobka proto zůstala nevyužita a nebyl zde nakonec pohřben ani její zakladatel. V polovině 18. století byl do kostela nad hlavní oltář pověšen oltářní obraz Nejsvětější Trojice a byly pořízeny sochy svatých Petra a Pavla. Barokní varhany pro kostel postavil po roce 1770 pravděpodobně brněnský varhanář František Ignác Sieber (1716-1785), který právě roku 1770 stavěl varhany pro bystřický farní kostel sv. Vavřince. Ke konci 19. století byl areál kostela rozšířen, byla postavena márnice a v kostele zřízena dřevěná kruchta. V roce 1903 byl do kostela zakoupen nový inventář..
