Mohutné torzo zdiva hradu založeného v polovině 14. století. Kvůli sporům prodán Jimramovi z Pernštejna. Protože se stal sídlem loupežníků, byl v r. 1519 pobořen a po postavení nové tvrze zpustl.
Dalečín
pohled od jv.
© D Dohňanský, 07/2014

Zřícenina hradu stojí na levém břehu Svratky přímo v obci Dalečín, na poměrně nevýrazné zvýšenině jejího břehu, u silnice směrem na Vír.

Je téměř s podivem, že z hradu zůstalo zachováno tolik z nadzemního zdiva. A to především úsek západní plášťové zdi, dokonce v plné výšce. Většina podobných míst, které stojí v blízkosti novodobé zástavby, se totiž stanou zdrojem levného stavebního materiálu a bývají do základu rozebrány a druhotně využity. V případe Dalečína se tak nestalo a mimo zmíněného úseku plášťové zdi je zachován celý jeho obvod, místy až 3 m vysoký, základy vstupního objektu i pozdějšího ohrazení, včetně zbytků dvou bašt.

Poloha hradu byla značně nevýhodná. Prakticky mimo svahu nad řekou, tedy toho západního, byl snadno ohrozitelný pokračující planinou, dnes s novodobou zástavbou. Snad jen na jihu nad silnicí se dá ještě hovořit o mírném svahu. Hrad měl nepravidelně oválný tvar, rozměrů asi 30 x 28 m, s vystupujícím hranatým vstupním objektem na jihu. Ten má zachovalou výšku až 4 m. Pokud se dá věřit dnešní přetvořené situaci, tak se zdá, že přístupová cesta vedla podél východní hradby, kde je znatelný násep.

Na zmiňovaném úseku zachované plášťové zdi jsou vidět tři patra, s mnoha otvory po oknech a dvě řady kapes po trámech. Nad posledním patrem jsou dokonce zbytky cimbuří. Jinak je celá vnitřní plocha hradu srovnána do roviny, bez jakýchkoliv náznaků zástavby a v severozápadní části stojí novodobý pomník. Stejně tak je parkově upraveno okolí hradu, jsou tedy zarovnány příkopy, které tu jistě byly. Přesto je z terénní nerovnosti na východě a především na severu možno dovodit, že měl víc než 10 m šířky. Právě na severu se patrně navezená zemina časem mírně propadla a příkop je zde v pozměněné podobě a v náznaku docela jasný i teď.

Celý areál hradu, i s plochou pod ním, na jihu a západě ohrazuje po stranách zídka, snad z 15. století, se zbytky dvou okrouhlých bašt. Zídka se na západě jeví jako původní, ale ta jižní je znatelně místy zcela nová a nad silnicí je otázka, nakolik využila původní základy. Ze dvou bašt v zídce se lépe zachovala ta jižní, a to celá její polovina, zbytek se již rozpadá. Z té severní je znát jen náznak, pokračování je ukryto v suti, pokud vůbec existuje.

Roman Řezáč, 30.12. 2005
1.7 min
Ikona Jednou z osad, jež vznikla jako hornické sídliště na horním toku řeky Svratky, je Dalečín. Nasvědčuje tomu zasvěcení kostela sv. Jakubu Většímu, patronu horníků. ...
25.4. 2004, Kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Jižní Morava, Nakladatelství Svoboda, Praha 1981

Když se kraj feudalizoval, dostal se Dalečín do držení pánů s křídlem v erbu, kteří se psali po Tasově a Lomnici u Tišnova. Stal se střediskem statku, k němuž náležela řada okolních vsí. Dalečín se poprvé připomíná r. 1349, kdy jej postoupila Klára, druhá manželka Znaty z Tasova, zároveň s Písečným a Dětochovem (Vítochovem) svému manželu; v té době tu již existoval hrad neboť se připomíná mezi odstoupeným majetkem. Znata zemřel v r. 1353 a Klára, aby Dalečín nepozbyla, spojila svůj majetek se zbožím svého švagra Ješka, probošta v Olomouci; Ješek dal do spolku své zboží v Jasenici u Tasova. Proti svodu se však postavili Jimram z Pernštejna a Jan z Kounic, kteří si na spojený majetek činili nároky. Klára a Ješek nakonec prodali hrad i ves Dalečín, Vítochov a Písečné se vším příslušenstvím Jimramovi z Pernštejna. Protože se hrad Dalečín stal sídlem loupežníků, kteří ohrožovali celé okolí, byl v r. 1519 zbořen. V rodě Pernštenů zůstalo dalečínské panství až do r. 1588, kdy je Jan z Pernštejna postoupil spolu s jimramovským zbožím Pavlu Katharýnovi z Katharu. Dalečínský hrad stával na ostrohu obtékaném ze tří stran řekou Svratkou. Jaká byla jeho původní podoba, nevíme; zachovala se z něho jen vysoká obvodová zeď, jež má ve dvou řadách nad sebou malá střílnová okénka, směřující na strmý skalnatý břeh řeky. Přední část hradní stavby stála na mírně svažité straně ostrohu a musela být chráněna příkopem a hradbou, jež se však nezachovala. Staviva z ní bylo patrně použito při budování dvora a ostatních panských budov, které stávaly na levém břehu řeky. Ochranu skýtala hradu nejen řeka, ale i strouha, vedená z ní hned pod svahem. Její voda poháněla mlýn, který byl nezbytnou součástí hradního i poddanského hospodářství..

25.4. 2004 Kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Jižní Morava, Nakladatelství Svoboda, Praha 1981

Půdorys místa


Komentáře

Vysočina,  Žďár nad Sázavou  (ZR), Dalečín

Místa v okolí

 Dalečín
 Karasín
 kostel sv. Matouše
 evangelický kostel
 hrobka rodu Belcredi
 vodní dílo Vír I
 Síň rodáků
 Christianeum
 Jimramov
 radnice
 Jimramov
 Skalský dvůr
 Horní les
 Domanínek
 Skály
 Aueršperk
 stará radnice
 kostel sv. Vavřince
 socha zubra
 Brtounova chalupa
 radnice
 Pyšolec
 Centrum Eden
 kaple sv. Anny
 Bystré
 evangelický kostel
 kostel sv. Martina
 Zubštejn
 štola sv. Trojice
 kostel sv. Václava
 Kozlov - horní sídlo
 Trpínský mlýn
 kostel sv. Václava
 Kozlov - dolní sídlo
 Lamberg
 Rožná
 Svojanov
 kostel sv. Kunhuty
 evangelický kostel
 Kadov
 Kadovské železárny
 Stará radnice
 Nová radnice
 kašna Píseň hor
 Templ
 Dolní Rožínka
 Hrádek u Kněževsi
 rondokubistické domy
 Dolní Rožínka
 evangelický kostel
 Tylův dům
 kostel sv. Mikuláše
 kostel sv. Vavřince
 radnice
 Drátenická skála
 Polička
 kostel sv. Erasma
 městské opevnění
 Šiklův mlýn
 Dolní Rožínka
 Medlovský rybník
 Pomezí
 Crhov
 Blažkov
 kostel sv. Václava
 Čtyři palice
 rybník Sykovec
 Louka
 kostel sv. Matouše
 Milovské Perničky
 Bobrová
 kostel sv. Kunhuty
 venkovský dům
 Lisovská skála
 Radešín
 Zkamenělý zámek
 Karlštejn
Základní informace místa
ID místa: 126
Typ místa: hrad
Stav místa: zřícenina
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 9.12.2002
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace
reklama