Polička

Hrad věnného města Polička – tolik známého pro jedinečnou zachovalost své středověké fortifikace – patrně není hlavním důvodem návštěvy průměrného turisty. Důvodů je víc. Nejen že hrad jako celek zanikl a vlastně ani není jisté kde stál; mnozí odborníci navíc vůbec pochybují zda zde kdy jaký byl.

Město Polička založil r. 1265 Přemysl Otakar II. v lokalitě starší osady Na políčkách. Zakládací listina o hradě mlčí, zmíněn je až roku 1289. Zanikl pravděpodobně za válek husitských (Polička padla v bojích s Uhry), lokalita zvaná „starý hrad“ je ještě zmíněná v 16. stol. při prodeji okolních pozemků.

Tak se dostáváme k jedné z variant možného umístění. Ze zápisu o pronájmu městských parkánů vyplývá, že měl patrně stávat v prostoru před starohradskou branou. Parcela však zasahovala i do pozdějšího městského opevnění (příkop, parkán), což je krajně nezvyklé a nepravděpodobné. Ostatní brány v těchto místech měly rozsáhlé barbakany.

Je tedy možné, že „starý hrad“ je pouze dobové označení opevnění tohoto předbraní. To by se však muselo odlišovat od barbakánů ostatních brán. A to zejména stářím (název) a dost možná i vzhledem. Připustíme-li tuto variantu, pak vězme, že není úplně nepravděpodobná. Prostor severozápadního ohybu hradeb je možno (díky stoupajícímu terénu ze městem) považovat za nejzranitelnější úsek hradeb. Je teda docela možné, že bylo opevněno již dříve než přišla doba rozsáhlých barbakanů. Tato domnělá fortifikace by pak mohla přejmout onen tolik matoucí pojem „starý hrad“. Archeologický průzkum zmíněné lokality znemožňila výstavba domů čp. 33-36 v dnešní Šaffově ulici.

Další – a to sice o poznání obvyklejší – variantou by mohlo být umístění hradu uvnitř hradebního prstence města. Ani při pohledu na průběh fortifikace ani při studii parcelace vnitřního města však nejsme s to nalézt žádnou anomálii, která by napovídala o umístění tohoto případného středoevropského kastelu.