© Ivo Rozehnal 08/2021
Kostel je podélná trojlodní stavba bazilikálního typu s kněžištěm, k němuž přiléhají kaple a sakristie s oratořemi v patře. Závěr kněžiště je opatřen opěrnými pilíři s pultovými stříškami. Fasády kněžiště a hlavní lodi člení vpadlé výplně. Západní vstupní útvar člení pilastry s římsovými hlavicemi. V západní části průčelí jsou okna se segmentovým záklenkem. Hlavní vstup do kostela v západním průčelí je s trojicí portálů, boční vstupy jsou chráněny čtyřbokými předsíněmi. Kněžiště a hlavní loď jsou zaklenuty valeně s dotýkajícími se výsečemi. V kapli, sakristii, bočních lodích a oratoři se nacházejí placky mezi pasy, klenební plochu člení čtyřlisté vpadlé výplně. V západní části hlavní lodi je hudební kruchta. Zařízení kostela je rokokové z doby přestavby s ojedinělými doplňky. Dvoudílný hlavní oltář tvoří zděná menza ve tvaru tumby s dřevěným skříňovým tabernáklem. Přírodní retabulum (oltářní… číst dále
Bystřici, která své pojmenování získala po místní říčce, se prvně vzpomíná prokazatelně v roce 1298. Zasvěcení napovídá, že kostel zde vznikl již v době kolonizace kraje pány z Medlova ve 13. století. To dokládá také listina z konce 13. století, která má být opisem listiny kladené k roku 1238. Již v té době měl stát v Bystřici kostel, který náležel ke klášteru v Doubravníku. Původně šlo zřejmě o románskou stavbu. Jádro současného kostela je gotické pocházející ze 14. nebo 15. století a dá se předpokládat, že vzniklo na místě původního chrámu. Koncem 15. století byl kostel opevněn hradbou s baštami a samostatnou věží, která byla později několikrát poškozena. Zásadní událost se odehrála roku 1580, kdy byla Bystřice povýšena Rudolfem II. na město. K celkové barokní přestavbě kostela došlo v letech 1750-1753 pravděpodobně podle projektu Ondřeje Haupta. Byly zvýšeny obvodní zdi, přistavěny boční lodě s oratořemi,… číst dále
|
Přihlášení |
