Pohled na zámek s věží
© Vladimír Studecký, 07/2007
Obec Libouchec leží při silnici I/13 vedoucí z Teplic do Děčína, v údolí Jílovského potoka, nedaleko od CHKO Labské pískovce. Většina map zaznamenává v obci zámek, který byl r. 1989 vyhlášen kulturní památkou. Paradoxně od r. 1989 až do r. 2003 postupně chátral a téměř zanikl. Až s novým vlastníkem došlo k jeho rekonstrukci, k zachování této původní renesanční tvrze a od léta 2016 i k jeho zpřístupnění veřejnosti.
V sousedství zámku se nachází golfové hřiště a poblíž zřícenina kaple.
Jedná se o renesanční dvoukřídlou budovu ležící v severozápadní části poplužního dvora. Jižní část je patrová, severní dvoupatrová, krytá sedlovou střechou a opatřena je vysokým štítem členěným římsami. ...Nádvorní průčelí obou křídel byla propojena krátkou pavlačí, po níž se zachovaly dvě zdobné konzoly. K jižnímu křídlu, které je podsklepeno, je přistavěna osmiboká věž se schodištěm do patra. V přízemí jižního křídla jsou čtyři místnosti, v přízemí severního křídla jsou dvě místnosti s křížovými klenbami a dlouhá chodba. Stejnou dispozici mají i plochostropá patra..
Ves Libouchec, dříve Königswald, byla založena v poslední třetině 13. století na území patřícím zčásti panovníkovi a zčásti johanitskému řádu, později spojena se jménem rodu Vartenberků sídlícím na Děčíně, který zde založil kostel zasvěcený svatým Třem králům. Vartenberkové drželi Libouchec až do roku 1511. Stará tvrz. ...Snad ještě ve 14. stol. byla v Libouchci založena tvrz pravděpodobně jako sídlo mana pověřeného službami Vartenberkům. Stála uprostřed vsi mezi kostelem a mladším poplužním dvorem a později zanikla. Na jejím tvrzišti byl později postaven dům čp. 175. Tvrziště bylo znatelné až do sedmdesátých let 20. století, později při výstavbě kotelny bylo však zničeno. Mladší renesanční tvrz. Roku 1579 získal Libouchec s okolními vesnicemi Günter z Bynu (Bünau), který založil asi 350 metrů západně od kostela nový poplužní dvůr a v jeho severozápadním nároží dal zbudovat renesanční tvrz. Tvrz se později začala nazývat zámkem, k obytným účelům však sloužila jen do roku 1627. Rod sice přežil pobělohorské konfiskace, ale v roce 1627 bylo vydáno Obnovené zřízení zemské, povolující vyznávat jako jediné římskokatolické vyznání. Proto od pánů z Bynu, kteří ze země odešli, kupuje Libouchec Kryštof Šimon z Thunu, jehož následníkům patřil až do 20. stol. Tvrz resp. zámek byl poté využíván již jen k obytným účelům pro zaměstnance a k zajištění provozu poplužního dvora. Roku 1872 sice vyhořel, ale byl obnoven. Protože zámek jeho majitelé nevyužívali přímo pro vlastní potřebu, byl pouze udržován, ale nepřestavován a tak neztratil původní renesanční podobu a dispozice..
Po roce 1945 zámek převzal Státní statek, který jej neudržoval. V 80. letech 20. století se zřítila část typického štítu a později i střecha věže. ...Roku 1989 byl zámek vyhlášen kulturní památkou a do vlastnictví jej získali manželé Strubichovi, kteří s ním měli velké plány. Chtěli z něj vybudovat společenské centrum hotelového typu. Zbyly jen plané sliby a zbořená zeď mezi věží a starým palácem. Z objektu se stala skládka. Po deseti letech získala v dražbě za 1,5 mil. Kč zámek obec Libouchec a od května 2003 je zámek v soukromém vlastnicví společnosti Polesí Střekov a.s. Nový majitel celý objekt velmi pečlivě rekonstruuje. Díky tomu objekt, který byl již v podstatě odepsán, získává zpět svou krásnou dřívější podobu. Od července 2016 je zámek přístupný veřejnosti..
|
Přihlášení |
