Barokně-klasicistní zámek (kaštieľ) Kokošová
© Luděk Vláčil 06/2018
Původně samostatná ves Kokošová je v současnosti částí obce Tesáre ležící na Slovensku v Nitranském kraji v okrese Topoľčany. Hlavní dominantou obce je římskokatolický kostel sv. Martina z roku 1772 stojící v části Tesáre. Nejvýznamnější památkou Kokošové je barokně-klasicistní kaštieľ (jeden z typů šlechtických sídel na Slovensku, u nás označovaný jako zámek, popřípadě tvrz) z 2. poloviny 18. století s chráněným parkem ležící v dominantní poloze na mírném návrší. Parku dominuje sekvoj (Sequoia gigantea) s více než 7 metrovým obvodem kmene u země. I když je v současnosti zámeček v soukromém vlastnictví, park je přístupný veřejnosti. Nedaleko stojí kaple sv. Jana Nepomuckého. U zámku se nachází ještě rodinná krypta majitelů zámku z roku 1890.
Zámek je jednopodlažní budova postavená na půdorysu písmene L. Fasády jsou členěny lizénami s rustikou. Z dvorní fasády vystupuje portikus s tympanonem, stojícím na sloupech. ...V místnostech jsou rovné stropy, v průběžné chodbě pruské a křížové hřebínkové klenby. Stavbu kryje mansardová a valbová střecha..
Ves Kokošová se prvně vzpomíná v listině uherského krále Bély IV. již v roce 1256. Kdy zde vzniklo první feudální sídlo, není známo. ...Na současném místě byl zámek (slovensky kaštieľ) postaven zřejmě někdy v 17. století. Toto šlechtické sídlo bylo centrem rozsáhlé hospodářské usedlosti. Původní stavba byla řešena dvojdispozičně s křížovými klenbami v chodbě. Po roce 1770 byla provedena barokně-klasicistní přestavba, při níž vzniklo boční křídlo se sloupovou chodbou, která kryje i studnu. Někdy v té době byla jako součást areálu postavena i nedaleká kaple sv. Jana Nepomuckého, nad jejímž vstupem je kamenný erb se jménem Séllyey aliter (neboli) Horváth. Lze tedy předpokládat, že zdejší majetek vlastnili příslušníci tohoto rodu. Při úpravách zámku kolem roku 1895 vznikl sloupový portikus ve dvoře, ústící do vstupní haly a odtud do obytných prostor. V té době vznikl i park a krypta majitelů zámku, kterými v té době byly Lenártové (Lenártovci). Po skončení druhé světové války majetek přešel do vlastnictví obce a sloužil jednotnému rolnickému družstvu. V průběhu 20. století došlo také k drobným úpravám objektu. Při restituci byl zámek navrácen původním majitelům a v současnosti je tedy v soukromém vlastnictví..
|
Přihlášení |
