Velvarská brána a městské opevnění

Jednou z nejvýznamnějších historických památek Slaného je bezesporu Velvarská brána. Je jedním z několika pozůstatků opěvnění města, které vyrostlo ke konci 13. století. Dvě linie až 4 metry vysokých hradeb byly odděleny parkánem. Ty navíc chránil příkop, ačkoliv byl zavodněn jen ve své jihovýchodní části – u kostela sv. Gotharda, kde jsou jeho pozůstatky dodnes ve formě požární nádrže. Chrám též “zavinil” poněkud atypický tvar fortifikace – stál zde již dříve a aby mohl být začleněn do ohrazeného města, musel tak místo pravidelného opevnění ve tvaru čtverce vzniknout jakýsi mnohoúhelník (viz. půdorys v galerii). Do města se vstupovalo trojicí bran a jednou fortnou, určenou pouze pro pěší.

Doba husitských bouří znamenala pro hradby pohromu, ale již v letech 1461 - 1472 byly po důkladné přestavbě obnoveny. Vnitřní 3-7m vysoká a 1-5m silná zeď se dočkala silných hranolovitých věžic s cimbuřím a úzkými střílnami, parkán byl široký průměrně 15m. Výška vnější fortifikační linie s okrouhlými bastiony dosahovala 4m a silná byla až 3m, příkop byl široký do 6m. Před mohutnou, ale zároveň výstavní Pražskou branou vznikl mohutný barbakán, který byl s branou r. 1842 bohužel přes protesty zbořen. Poté (než byla silnice zalita asfaltem) byl na cestě alespoň barevně naznačen. Výzdobu Pražské brány se podařilo zachránit a dnes si ji můžete prohlídnout u schodů ve Vlastivědném muzeu. Sídlí v budově bývalé piaristické koleje – nepřehlédnutelná stavba na jihovýchodním rohu na Masarykově náměstí. Zde se také ptejte, budete-li mít zájem si prohlídnout interiér Velvarské brány - což bych vám rozhodně doporučil.

Ve třech patrech (ještě v druhé polovině minulého stol. obydlené věže) díky speciálně zaměřené výstavce pochopíte souvislosti systému fortifikace města, příp. se jen rozhlédnete do okolí. Brána je vysoká 38m, i když zdivo sahá jen do 17m. Průjezd dosahuje délky 8m, výška a šířka se blíží 5ti metrům. Předbraní s cimbuřím a padacím můstkem přes příkop se bohužel nedochovalo.

K boření hradeb kvůli stavbě litoměřické silnice se přistoupilo v letech 1823-4, takže dodnes si můžeme prohlédnout jen jejich sporé zbytky. Kromě Velvarské brány je to poměrně dobře patrný úsek zdi v jižní části, kde jsou dnes zahrádky apod. – ulice Šultysova. Asi uprostřed nepřehlédnutelně vystupuje předsunutý bastion, později osazený plastikami z nedaleké Červené bašty. V místech bývalé Pražské brány lze přes zídku shlédnout východní stranu opevnění, rovněž běžně veřejnosti nepřístupnou. Na severu při ulici Na hradbách je příležitostně přístupná Černá bašta, musíte ale zastihnout uvnitř sídlící slánské skauty.