Dřevěná sova v prostoru akropole
© Luděk Vláčil 06/2019
Hradiště (též hradisko) byla pravěkými a raně středověkými předchůdci vrcholně středověkých hradů a opevněných měst. Dodnes se zachovala v podobě terénních nerovností, valů a příkopů. Jedna taková lokalita se nachází v lužním lese mezi říčními rameny Dyje přibližně 2 km severozápadně od malé osady Nejdku (část obce Lednice). Tato archeologická lokalita se často označuje jako Pohansko nebo přesněji Pohansko u Nejdku, protože snadno hrozí záměna se známější stejnojmennou archeologickou lokalitou Pohansko u Břeclavi. Užívá se i název Nejdek.
K lokalitě se nejlépe dostanete ze severního okraje osady Nejdek, odkud budete pokračovat na sever po mostku přes Zámeckou Dyji (jižní rameno Dyje) a cestou lužním lesem až k rozcestí s červenou značkou. Dále budete pokračovat stále na sever, asi 300 m od rozcestí na mýtině za dalším mostkem odbočíte vlevo a lesní cestou půjdete až k valům. Většina lokality hradiska s pozůstatky valů je volně přístupná. V prostoru akropole se nachází oplocený areál výzkumného pracoviště Ústavu pěstění lesů Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně.
Zajímavostí je, že plocha jihovýchodně od hradiště má pomístní název "Pohanské pohřebiště", což napovídá o možné funkci této rozsáhlé plochy. Další zajímavostí je výzkumem zjištěný nález neolitického kruhového areálu (rondelu) nacházející se asi 400 m jihozápadně od hradiště na pravém břehu jižního ramene Dyje v prostoru tzv. Gajdošovy cihelny. V místech archeologických nálezů je bez dohledu archeologů zakázáno hledání s detektorem kovů.
Lokalita Pohansko u Nejdku byla osídlena již v eneolitu, poté v době bronzové, době laténské a v časně slovanském období. Ve střední době hradištní, přesněji v 9. století, zde vzniklo raně středověké velkomoravské nížinné hradiště o celkové ploše asi 23 ha, chráněné hradbami a příkopy, lužním lesem a rameny řeky Dyje. ...Hradiště se skládalo z akropole oválného půdorysu o ploše asi 6,4 ha, které po celém obvodu obklopoval příkop a val, na severní straně dnes poškozené erozním působením řeky. Na severu akropoli chránil ještě meandr řeky Dyje a na severozápadě její jižní rameno, zvané Zámecká Dyje. Na vodou nechráněné východní a jihovýchodní straně vymezovaly areál dva vnější obloukovitě prohnuté valy, připojující se původně k hradbě akropole a zároveň vymezující dvě předhradí. Lokalita Pohansko u Nejdku patřila zejména ve velkomoravském období, ale již předtím mezi hospodářská a politická centra moci. Jeho zánik je kladen do 10. století. Hradiště je známo od roku 1837, archeologický výzkum na něm proběhl v letech 1957–1958 a zjistil zde bohaté pravěké nálezy kultury s moravskou malovanou keramikou z mladší doby kamenné, kulturu nálevkovitých pohárů z pozdní doby kamenné, dále nálezy z doby bronzové a doby laténské. Slovanská doba je zastoupena nálezy již z průběhu 7.-9. století. Archeologické nálezy a vykopávky z hradiště Nejdek jsou vystaveny v muzeu Pohansko u Břeclavi. Z hradiska se zachovaly valy dodnes dosahující výšky až 3 m a šířky 15 m. V části prostoru akropole se v současnosti nachází oplocený areál výzkumného pracoviště Ústavu pěstění lesů Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně..
|
Přihlášení |
