kostel Povýšení sv. Kříže

Po stranách hlavní lodi se nacházejí dvě boční lodě, každá se samostatným vstupem. Na severovýchodní straně navazuje kostelní věž, opatřená zvonicí. Na jihovýchodní straně stojí přístavba sakristie. Okna kostela jsou několika typů: oblouková v příčných lodích, půlkruhová v hlavní lodi a kruhová nad hlavním vchodem. Zvony ve věži byly ulity roku 1946 Rudolfem Manouškem v Brně a nesou reliéfy sv. Josefa, Madony s dítětem a sv. Cyrila a Metoděje. Střechy lodí i věže původně nesly dvojbarevnou glazovanou krytinu původem z liechtensteinské cihelny v Poštorné, která byla roku 2009 nahrazena stylově podobnou novou krytinou. Při severní straně věže stojí zděný pilíř s drobnou plastikou sv. Jana Nepomuckého z poloviny 18. století. Celková koncepce interiéru je dílem Karla Weinbrennera. Kněžiště, stejně jako postranní lodě, završuje křížová klenba. Hudební kruchtu nesou pilíře a dva sloupy. V zadní části kněžiště je umístěn bohatě zdobený plasticky utvářený hlavní oltář. Za oltářem se nalézá vitráž s motivem Nalezení sv. Kříže sv. Helenou. Tato vitráž jako jediná z okenních výplní přečkala v původním stavu až do dnešní doby. Hlavní prostor bočních oltářů zaujímá socha světců v půlválcové nice. V západním oltáři je to socha sv. Floriána, ve východním pak sv. Vendelína. Kazatelna ve tvaru ciboria je umístěna na rohu mezi západní a hlavní lodí..

Z roku 1373 pochází zmínka o farní škole a kostele. Vznik novodobého kostela je odhadován na polovinu 16. století, kdy je v pramenech zmiňována lanžhotská farnost. V r. 1605 byl zničen při Bočkajově vpádu. Nový kostel, barokní dílo patrně z počátku 20. let 17. století, byl podle matričního zápisu z r. 1672 jednolodní s pravoúhlým presbytářem a sakristií na východní straně. Zaklenut byl pouze presbytář, asi dvacetimetrová chrámová loď nesla dřevěný trámový strop. V kostele se nacházely dva oltáře. Hlavní byl zasvěcen Nanebevzetí Panny Marie a postranní Nejsvětějšímu tělu Ježíšovu. Z r. 1698 pochází první zmínka o varhanách. V roce 1716 byla loď zaklenuta křížovou klenbou a vystavěn hudební chór. Postupem času původní kostel přestával kapacitně dostačovat potřebám rostoucí obce. Prvním, kdo usiloval o rozšíření kostela, byl lanžhotský farář Pavel Příhoda v letech 1819–1853. Se svou snahou tehdy neuspěl. To dokázal teprve farář Dominik Gottwald v letech 1875–1904, který spolu s farníky dosáhl v říjnu 1890 souhlasu majitele panství Jana II. z Liechtensteinu s přestavbou kostela. Dva finančně náročné návrhy byly zamítnuty a přijat skromnější, který vypracoval brněnský rodák Karl Weinbrenner (1856-1942), dvorní architekt Jana II. z Liechtensteinu. Stavební práce započaly v dubnu 1892 a byly dokončeny v červnu následujícího roku. Procesy kolaudace a znovuvysvěcení chrámu proběhly v říjnu 1893. Z původního kostela bylo zachováno zdivo kněžiště a kostelní věž po zvonici. Po historizující přestavbě přibyly dvě boční lodě, nová sakristie a kruchta s varhanami. Kníže Liechtenstein na stavbu přispěl a kostelu také věnoval věžní hodiny. Od svého dokončení prodělal kostel několik oprav a úprav. Největší škody utrpěl v dubnu 1945, když Lanžhotem procházela frontová linie. Věž, německými vojáky využívaná jako pozorovatelna, byla z velké části zničena dělostřelectvem. Silně poškozen byl i samotný kostel. Po skončení války započala postupná rekonstrukce, financovaná z farních sbírek. Věž byla do původní podoby obnovena architektem Vladimírem Richtrem. Během 50. let probíhaly další úpravy, především interiéru. Roku 1952 byl zakoupen hlavní lustr, o tři roky později přibyly reliéfy svatých do dosud prázdných nik. V roce 1958 došlo k obnově vitrážových oken, zničených během války. Interiér roku 2022 doplnila ornamentální výmalba oblouku mezi hlavní lodí a kněžištěm. V roce 1992 proběhla rekonstrukce fasády. Roku 2009 došlo k nahrazení poškozené původní glazované krytiny. Nová dvojbarevná krytina, která stylově připomíná původní, byla pořízena díky veřejné sbírce. V roce 2012 byla zpřístupněna kostelní věž. Kostel Povýšení sv. Kříže v Lanžhotě je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. Místní římskokatolická farnost je však administrována ex currendo z farnosti Tvrdonice. Stavba není památkově chráněna..