Lukavec

století nejsou známi. Na přelomu 14. a 15. století je doložen Zdeněk z Lukavce, který zemřel před r. 1409. Zdeněk byl předkem zemanského rodu Lukaveckých z Lukavce. V době husitské náležel Lukavec Zdeňkovu synovi téhož jména. Tvrz v Lukavci se poprvé připomíná až v r. 1543 v souvislosti s dělením majetku mezi bratry Adamem a Štilfrýdem Lukaveckými z Lukavce. Tvrz tehdy drželi oba bratři společně, ale již v r. 1544 se jejím jediným majitelem stal Štilfrýd. Původní tvrz stávala v místech západního traktu dnešního zámku. Tomu nasvědčuje nepravidelný půdorys zvláště jižní části tohoto traktu a síla obvodového zdiva. O stavební činnosti na tvrzi na konci 15. nebo na počátku 16. století svědčí pozdně gotický portál v severní části dnešního západního zámeckého křídla. Z opevnění tvrze se zachovala část příkopu při nynějším východním a jižním zámeckém křídle. Zda tvrz vznikla až na přelomu 15. a 16. století, či zda tehdy došlo jen k její pozdně gotické přestavbě, nelze určit. Také původní vzhled tvrze nelze rekonstruovat. Štilfrýd Lukavecký z Lukavce zemřel v r. 1578 a tvrz, dvůr a městečko Lukavec se čtyřmi dalšími vesnicemi zdědila Štilfrýdova manželka Dorota, rozená ze Solopysk. Od ní v r. 1582 koupil tento statek Štilfrýdův bratr Adam Lukavecký, ale již v r. 1583 ho postoupil svému strýci Štilfrýdovi Lukaveckému. Toho v r. 1609 vystřídal v držení Lukavce Mikuláš mladší z Lukavce. Ten se zúčastnil stavovského povstání v l. 1618 – 1620, a proto byl v r. 1623 odsouzen ke konfiskaci jedné třetiny majetku. Statek Lukavec ve stejném rozsahu jako byl v r. 1578 převzala však královská komora celý a ještě v témže roce ho prodala Wolfovi Jiřímu z Pöttingu. Po smrti Wolfa Jiřího v r. 1650 se majitelé Lukavce rychle střídali. Na zlomu 17. a 18. století zde vládla rodina Devaldů, která panství zadlužila. Ve veřejné dražbě v r. 1707 koupil Lukavec Josef Stockhammer, jehož rodině náležel až do r. 1769. Za těchto majitelů došlo na přelomu 17. a 18. století k přestavbě původní tvrze v barokní zámek. Při této přestavbě vznikla čtyřkřídlá jednopatrová dispozice kolem čtvercového nádvoří, do něhož se jednotlivá křídla otvírala arkádami. Obvodové zdivo z původní tvrze bylo pojato do stavby západního a částečně i severního a jižního křídla. V jihovýchodním nároží byla vybudována dvoupatrová věž, krytá barokní cibulovitou střechou s lucernou. Hlavní vstup do zámku byl umístěn ve východním křídle. Přes příkop, který pocházel z opevnění tvrze, byl ke vstupu vybudován kamenný most. Okolí zámku, bývalý příkop a valy byly upraveny jako anglický park. Stockhammerové zvětšili lukavecké panství přikupováním okolních svobodnických vsí, takže v polovině 18. století k němu patřilo kromě městečka Lukavce osm vsí. V r. 1769 koupil panství Štěpán Briffaut ze Slavětína, jehož potomkům náležel Lukavec až do r. 1831. Na konci 18. století byl postaven severně od zámku drobný klasicistický pavilón, který byl podle své originální podoby nazýván Hříbek. Současně byly provedeny i rozsáhlejší úpravy zámeckého parku. V r. 1831 prodal František Briffaut Lukavec panství Janu Thun-Hohensteinovi. Ten jej v r. 1841 postoupil knížeti Jiřímu Vilému Löwensteinovi. Od r. 1866 trávil v Lukavci svá mladá léta spisovatel Antonín Sova, jehož otec byl úředníkm löwensteinského velkostatku. Mladý Sova často pobýval v zámku a určitou dobu bydlel v Hříbku, kde je nyní zřízena jeho pamětní síň. Löwensteinům, za nichž zámek sloužil jako kanceláře a byty vrchnostenských úředníků, náležel lukavecký velkostatek až do r. 1899. Po r. 1899 se vystřídalo několik majitelů zámku a velkostatku. V r. 1914 koupil Lukavec továrník Alois Brey. Za něho v l. 1915 – 1917 došlo k secesní úpravě zámku. Plány na úpravu vypracoval L. Skřivánek. Původní půdorysná dispozice zámku zůstala zachována, ale výrazně byly přestavěny interiéry. V přízemí i v prvním patře byl zřízen velký reprezentační sál. Fasády severního a východního traktu byly rozčleněny pilastry a před vstupními portály obou křídel představěny balkóny. Část arkád v prvním patře zámku byla zasklena a upravena jako chodba. Bylo odstraněno barokní zastřešení věže a nahrazeno stanovou střechou. V r. 1948 po znárodnění lukaveckého velkostatku, který tehdy náležel Jiřímu Prylovi, přešel zámek do majetku československého státu. Budova byla využita pro školské potřeby. V l. 1960 – 1962 byly upraveny interiéry zámku, především velký sál v prvním patře, v l. 1972 – 1975 byla provedena generální oprava celé zámecké budovy. Zámek stojí uprostřed parku na jihovýchodním okraji městečka Lukavce. Je to jednopatrová čtyřkřídlá budova, krytá valbovou střechou. Na jihovýchodním nároží je dvoupatrová věž. Budova uzavírá téměř čtvercové nádvoří, do něhož se otvírá arkádami. Východní vstupní průčelí je členěno pilastry, nad vstupním portálem je štít. Podobné fasády má severní trakt. Na ostatních stranách jsou fasády hladké. V přízemí zámku jsou zčásti zachovány valené klenby s lunetami, patro je plochostropé. Uprostřed severního křídla je obřadní síň s dřevěným obložením podle návrhu Činčery z r. 1962. V západním křídle je zazděn erbový náhrobek z doby kolem r. 1700..