© Milan Caha 08/2008
Kaple je replikou Božího hrobu postaveného sv. Helenou r. 326 na hoře Kalvárii v Jeruzalémě. Je postavena ze žulových kvádrů, na obdélníkové plošině ve výšce 3,70 m je šestiboká kopule, nesená v každém rohu dvojicí žulových sloupů s listovými hlavicemi. Vnitřek se skládá z předsíně s klenutou brankou na jihozápadě a z vlastního pětibokého hrobu. Klenba i zdi bývaly dříve vymalovány – zbytky výmalby jsou stále zřetelné.
Ke stavbě Božího hrobu ve Voticích dala popud sestra hraběte Ferdinanda Františka z Vrtby – hraběnka Marie Františka, provdaná za hraběte Jana Kristiána z Heisensteinu, pána na Švamberrku, Bezdružicích a Gutštejně. V roce 1658 hraběnka vyslala dva františkány z místního kláštera – Innocence Maryšku a Elevata Wiesnera – do Jeruzaléma, aby pořídili přesný nákres tamního Božího hrobu. ...Hraběnka poté zakoupila pozemek nedaleko kláštera a r. 1685 na něm byla zahájena výstavba repliky Božího hrobu. Dokončena byla o tři roky později a 13. dubna 1688 byla kaple vysvěcena sedlčanským děkanem Jiřím Konrádem Geneliem. V letech 1700–1701 byla kolem kaple postavena zeď s výklenky pro obrazy křížové cesty. V roce 1784 byli františkáni donuceni přenechat obci pozemek kolem kaple na pohřbívání votických občanů. Pohřbívalo se zde do r. 1814, poté byl hřbitov vrácen klášteru. V letech 1851–52 byla zchátralá kaple dík kvardiánovi Josefu Ondřeji Goldovi opravena, další významná oprava proběhla v 60. letech 20. století..
|
Přihlášení |
