kostel sv. Petra a Pavla

Kostel, původně zasvěcený sv. Petru, byl založen v první polovině 12. století, první písemná zmínka pochází z roku 1184. Jednalo se o vlastnický tribunový kostel s téměř čtvercovou lodí a apsidou, později – po požáru v roce 1278 – nahrazenou dlouhým a vysokým presbytářem. V té době byly v Načeradci dvě fary; k jedné měli podací právo páni ze Šelmberka, ke druhé páni z Vlašimi. Kostel byl spojen lávkou s tvrzí, která stála západně. Za biskupa Tobiáše z Bechyně byl kostel opevněn. V roce 1359 byla na severní straně přistavěna kaple Panny Marie, a v roce 1365 Maršík a Vítek ze Šelmberka vystavěli v jejím sousedství kapli Všech Svatých. Původní křížovou klenbu kaple připomínají dva svorníky zazděné do severní zdi kostela – na jednom je erb se sviní hlavou Pánů ze Šelmberka, na druhém plastika pelikána krmícího mláďata. Za husitských válek se správy kostela ujal utrakvistický kněz, kališničtí kněží zde sloužili až do roku 1624. Kostel byl vyloupen roku 1620 uherským vojskem, ukradena byla slavnostní roucha a stříbrný pohár. O devatenáct let později jej vyplenila císařská vojska. V roce 1734 byl spojeny kaple se sakristií a nad nimi byla postavena oratoř. Koncem 19. století byl zrušen hřbitov kolem kostela a byla zbořena hřbitovní zeď. Za obou světových válek kostel přišel o zvony. Po roce 1989 byl kostel opraven.