
První zpráva o louňovické tvrzi pochází z roku 1598, tedy čtyři roky po smrti Oldřicha Skuhrovského, jež v roce 1566 dostal Louňovice jako svůj dědický díl. Z toho vyplývá, že tvrz byla zbudována mezi léty 1566 a 1598. Ke stavbě nepochybně využil zbytků klášterního proboštství, což dokazují dochované zbytky středověkého zdiva v severní části východního křídla. Zachované hlavní zdi vyspravil, vložil do nich klenby a vyzvedl nad nimi patro. Severní křídlo pak prodloužil západním směrem. Snad ještě za jeho života proběhla druhá, renesanční, stavební etapa, při které došlo k vystavení nového jižního křídla s dvěma nárožními věžemi, které byly založeny současně se stavbou tvrze. Po smrti Oldřicha Skuhrovského přechází majetek do rukou jeho nejmladšího syna, Oldřicha Sezimy Skuhrovského, kterému byl v roce 1620 rodový statek za účast na českém stavovském povstání vzat a ponechán jenom ve správě. Navrácen mu byl až roku 1636. V roce… číst dále
Za dob roboty žil na Louňovickém zámku krutý správce. Jednou poručil, aby dřevorubci rozřezali 18 sáhů dřeva do večera. Úkol však byl nad jejich síly, a tak večer rozčilený správce hrozil, že všechny nechá za svou lenivost popravit. Předstoupil před správce starý dřevorubec a vyřkl, že správce stihne krutý trest. Zanedlouho správce onemocněl a zemřel. Od té chvíle prý na zámku začalo strašit. Jednou se prý před zraky ponocného otevřely vrata a ze zámku vyrazil černý kočár bez koní. V kočáře prý seděl černý muž bez hlavy. Kočár objel zámek, vjel zpět a vrata se zas zavřela. Ponocný omdlel, a když procitl, v hrůze viděl v blátě vyjeté koleje a cákance krve! Od těch dob prý strašidlo nikdo neviděl, ale lidé stále věří, že správce nemá pokoje.