
Rohle je sice uváděna v dochovaných pramenech až k roku 1356, ale protože již tehdy tvořila v rámci dubického panství přirozené středisko tzv. Zálesí a byl tu kostel, došlo k založení určitě dříve. První zmínky jsou kolem roku 1290. V držení vsi nebo jejích částí, se vystřídalo postupně mnoho majitelů. Jeden díl patřil hned od počátku k Zábřehu a druhý se dostal brzy k nedalekému hradu Brníčko. Bylo jen otázkou času, kdy dojde ke spojení pod jedním pánem, a tím se stal někdy před rokem 1447 známý rod Tunklů. Tehdy se Rohle dostala definitivně k zábřežskému panství, u něhož pak zůstala až do roku 1848.
Již v 16. století patřila Rohle k největším vsím na Zábřežsku. Za třicetileté války byly kolem vesnice vybudovány obranné šance, takže lze předpokládat, že zdejší poddaní byli uchráněni některých vlivů války. Obec se v následujícím období do značné míry poněmčila. Po roce 1848 se obec stala součástí zábřežského soudního a politického okresu. Vzhledem k menší úrodnosti zdejší půdy se část usedlíků zabývala domáckým tkalcovstvím, z něhož se v některých případech ve 20. století vyvinuly malé tkalcovské závody. Působilo zde i několik dalších dílen a jiných živností, např. pil. Největší vliv však v té době získala továrna na drátěná pletiva v sousední obci Kamenná.
K Rohli byly v roce 1976 administrativně připojeny sousední obce Janoslavice a Nedvězí, čímž vzniklo administrativní území o rozloze 1856 hektarů.
Floriána (první třetina 19. století). Kostel je vymalován dle původních šablon v Maurském stylu. V letech 1797–1862 zde na farnosti působil reverend P. František Letfus, který byl na svou vlastní žádost pohřben pod chodníkem u vstupu do kostela. Z dalších památek je třeba upozornit na bývalý kupecký dům (čp. 6) s podloubím z první třetiny 19. století, na nedaleko stojící sochu sv. Jana Nepomuckého (1833) a sloup se sousoším Nejsv. Trojice (1835) a pohostinství čp. 65..